Každý druhý bezdomovec prodělal traumatické poranění mozku. Jsou kvůli tomu na ulici?

Bez domova - bezdomovectví - bezdomovec

Až polovina lidí bez domova mohla v minulosti prodělat traumatické poranění mozku. Informuje o tom zpráva publikovaná v odborném zdravotnickém magazínu Lancet, které se věnuje britský deník Guardian. Poranění mozku může být podle odborníků buď následkem, nebo dokonce příčinou života na ulici.

Traumatické poranění mozku je náhlé poškození orgánu způsobené vnějšími vlivy, jako jsou úder nebo rána do hlavy například při nehodě, pádu nebo rvačce. V některých případech pak může dojít k dlouhodobému poškození mozku, které vede ke vzniku neurologických a psychiatrických poruch.

Podle rozsáhlé odborné studie, jež porovnala údaje z Austrálie, Kanady, Japonska, Jižní Koreje, Velké Británie a Spojených států utrpělo traumatické poranění mozku až 53 procent bezdomovců. Jak autoři zprávy uvádějí, mezi lidmi žijícími na ulici je výskyt této diagnózy čtyřikrát častější než u většinové populace.

U asi čtvrtiny bezdomovců se projevila lehká až vážná poškození mozku, což je ve srovnání s běžnými lidmi až desetkrát více. Otázkou bez odpovědi přitom zůstává, jestli se bezdomovci na ulici ocitnuli kvůli poškození mozku v minulosti, anebo k poranění došlo až během života bez domova.

„Vztah mezi životem na ulici a traumatickým poraněním mozku může fungovat v obou směrech. Poškození může riziko bezdomovectví zvyšovat, stejně jako život bez domova může zvyšovat riziko poranění hlavy,“ vysvětluje Jehannine Austinová z kanadského Ústavu mentálního zdraví v Britské Kolumbii.

Jak lékařka dodává, aby odborníci problematiku mohli vyřešit a lidem bez domova pomoct, musí vztah mezi traumatickým poraněním mozku a životem bez domova lépe pochopit. Podle Jesse Youngové z univerzity v australském Melbourne je stále jasnější, že poranění mozku může být jak následkem, tak i příčinou toho, že lidé žijí na ulici. 

Řešení existuje

Youngová má za to, že funkční a socioekonomické důsledky spojené s traumatickým poraněním mozku mohou představovat potíže při hledání bydlení nebo schopnosti si domov udržet. Vědkyně chce proto zjistit, jestli intervenční opatření mezi bezdomovci povedou ke snížení počtu osob s poškozením mozku.

Jak píše v jednom ze svých článků Rob Aldridge z londýnské University College, bezdomovci v Anglii mají závažné zdravotní problémy, a přestože možnost pomoci pro ně existuje, odborné péče se jim nedostává.

Podle Aldrige je bezdomovectví v oblasti veřejného zdraví kritickým stavem, který společnost umí řešit, ale nečiní tak. „Většina bezdomovců se do nemocnic dostane v akutní situaci. Jejich zdravotní stav ovšem představuje selhání systému, který nebyl schopný zasáhnout včas a zabránit tak vážným škodám,“ myslí si odborník.

Podle jeho názoru má každý právo na respekt a důstojné zacházení. Bezdomovectví považuje za barometr sociální spravedlnosti, který odráží závažný problém v naší společnosti.

„V případě, že bychom léčili staršího pacienta a neměli pro něj bezpečné místo, taky ho nenecháme jednoduše na ulici. U bezdomovců to ale děláme,“ cituje slova lékaře Roba Aldrige britský deník Guardian

Spustit audio

Související