Kazachstán není jenom Borat

Tyto filmy oslavují kazašskou minulost, která byla určitě hodně divoká, když se zde pravidelně proháněl i ukrutný vládce Čingischán. Území vždy sloužilo stepním nájezdníkům a chovatelům dobytka. Každopádně kdysi šlo o úrodnou oblast, která postupně vysychala, což způsobilo řídké osídlení ohromných oblastí. Od 6. století tam měly navrch turkické kmeny, které u moci ve 13. století vystřídali právě spojení Mongolové. Ti jeden čas ohrožovali nejen celou Evropu, ale i Blízký východ nebo Japonsko. Nájezdníci vytvořili Zlatou hordu, která si podmanila téměř celou oblast dnešního Ruska a pozměnila tamní dějiny.

Kazašský chanát se však v polovině 18. století začal v oblasti správy a hospodářství podřizovat silnému carskému Rusku, díky čemuž tam přicházelo mnoho etnicky ruských zemědělců, kteří už kolonizovali Sibiř. Ti ovlivnili celou Střední Asii, která postupně přešla do ruských rukou, po bolševické revoluci do rukou sovětských. V roce 1936 se Kazachstán stal svazovou republikou, právě po hladomorech období nedomyšlené kolektivizace. Za 2. světové války Sověti zjistili, že Kazachstán má velkou strategickou důležitost, proto se toto území dočkalo několika zásadních experimentů.

Nejdříve tam přestěhovali nepřizpůsobivé, "zrádcovské" kavkazské obyvatelstvo. Hlavně po roce 1954 tam mířili nadšení brigádníci, kteří zúrodňovali nedotčené stepní celiny. Do boje o zrno bylo přímo zapojeno 1,7 milionu nadšených svazáků, především Rusů, kteří se tam taky částečně začali usazovat. Etnických Kazachů tak procentuálně ubývalo. Experiment s družstvy se příliš nepovedl, lépe už to dopadlo s postavením kosmodromu Bajkonur, odkud vyletěly první družice, pes i člověk do vesmíru. Zdejší země se tedy dočkala něčeho výjimečného, i když už se dnes ruský civilní kosmodrom pomalu přesouvá do Amurské oblasti, do blízkosti osady s názvem Svobodnyj.

Dnešní Kazachstán měl po rozpadu SSSR velké problémy, i proto je v rámci Společenství nezávislých států poměrně aktivní v obchodování s jinými státy. Za vzor místní hospodářské politice slouží Jižní Korea, i když Kazachstán je spíš stát s velkým nerostným bohatstvím, které není dobře využito. Prezident Nursultan Nazarbajev má po volbách roku 1995 značnou moc, která je dobře znát z televize a z jeho pozlacených domů. Dokonce přesunul hlavní město z Alma-Aty u čínských hranic do stepní Astany, která vypadá podle jeho představ.

Rusové ale v Kazachstánu zůstávají i dnes, tvoří s Ukrajinci 41 % procent obyvatel, zatímco Kazachů je jen 44 %, což přináší skryté problémy. I kvůli nim se k nám stále stěhují potomci českých vysídlenců, stejně jako stovky etnických Němců ze šestisettisícové menšiny. Všichni ale mají možnost rozvíjet svůj národnostní i kulturní život, protože přeci jen se Kazachstán a Rusko stále navzájem potřebují a kritika státu tam naštěstí vede i k uměleckým výkonům, jak jsme psali na začátku. Dostane letos Kazachstán prvního Oscara?

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.