Kateřina Perknerová: Důchody i rovnost pohlaví vyžadují vyzrálost
Na domácí scéně se aktuálně vede vzrušená debata o podobě důchodového systému. Apely odborníků zanikají ve vřavě politických půtek. Dohoda je v nedohlednu, takže pravděpodobně nastane to, co avizoval na kongresu občanských demokratů jejich předseda Petr Fiala: Reforma z pera Mariana Jurečky projde výhradně hlasy pětikoalice.
Vzhledem k tomu, že jde o parametrické změny, které nikoho existenčně neohrozí, žádné drama se konat nebude. Po volbách se na hádky zapomene a jakákoli příští vláda bude s povděkem kvitovat, že se přijalo aspoň to Jurečkovo málo.
Čtěte také
Otázka zní, proč se obyvatelstvo nedokáže shodnout na něčem, co experti považují za nezbytný krok. Prezidentův poradce a bývalý šéf dvou důchodových komisí Vladimír Bezděk v České televizi připomněl, že tato problematika byla vždycky ožehavá, ale vůle po konsensu je tentokrát snad nejmenší.
Jeho argumenty jsou přitom silné a znějí takto: „Když dnes neuděláme nic, budeme v demograficky nejhorším období kolem roku 2050 čelit deficitům ve výši 3 % HDP, což je v současných cenách nějakých 230 miliard korun. Taková částka bude v důchodovém systému chybět každý jeden rok.“
Finský ministr na rodičovské
Z jakých důvodů to mezi lidmi nerezonuje? Možná jde o příliš vzdálený letopočet, než aby se stal hybatelem voličova rozhodování. Nebo česká veřejnost ještě nedospěla do potřebného bodu poznání, jako se to částečně stalo u rovného postavení stejnopohlavních párů a zcela v tématu sexuálního násilí.
Čtěte také
Dokládá to, že tyto citlivé věci musejí dozrát, aby se s nimi ztotožnila většina společnosti. K tomu v případě důchodové debaty ani jejího druhého pólu, jímž je podpora rodičovství a zrovnoprávnění matek a otců, nedošlo.
Před rokem a půl ČTK přinesla zprávu, že finský ministr obrany Antti Kaikkonen půjde na dvouměsíční otcovskou dovolenou. To, co Finové přijali pozitivně, je v tuzemsku těžko představitelné.
Jak napsala agentura AP, pro Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Island je rovnoprávnost pohlaví přednostní záležitost. Například ve Švédsku si otec a matka mohou dohromady vybrat až 480 dní pečovatelského volna, o které se různými způsoby dělí. Na Islandu si dokonce musí tři měsíce dovolené vzít povinně každý z rodičů.
Prezident a jeho inspirace
Prezident Petr Pavel otevřel při setkání s občany v Uherském Hradišti i tuto problematiku:
„U nás je rodičovská dovolená extrémně dlouhá a vylučuje z pracovního procesu vlastně jenom ženu. Kdybychom se inspirovali v Belgii nebo ve Švédsku, kde ji sdílejí oba rodiče a každý z nich si část musí vybrat, znamenalo by to pro ně stejnou zátěž, pokud jde o jejich profesi, a zároveň by šlo o férový podíl na tom, co rodina obnáší.
A když k tomu stát přispěje finančně, rodiny to i motivuje. Takových opatření se dá vymyslet řada, avšak museli bychom si říct, že je to pro nás priorita.“
Zatím není, ale časem možná i k tomu dospějeme. Podobně jako k redefinici znásilnění, na níž panuje takřka stoprocentní shoda politických aktérů a občanů.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
