Kaskadéři se s rachotem vracejí do Hollywoodu

„Člověku se až tají dech, aby nespadl, protože tentokrát je to doopravdy. Záběry jsou nejen poctou původní verzi příběhů o Šíleném Maxovi ztvárněném Melem Gibsonem, ale také dílem profesionálního kaskadéra,“ píší Sunday Times o filmu, který má tento týden premiéru.

V děsuplné honičce bizarních aut i bytostí účinkovalo 150 kaskadérů. „Jasný signál, že Hollywoodu to začíná opět myslet fyzicky,“ míní nedělník.

Málokdo by to ale čekal – když před zhruba deseti lety začaly plnit multiplexy adaptace superhrdinských komiksových příběhů, zdálo se, že tradičním dublérům herců a hereček v nebezpečných scénách zvoní umíráček. Vše měly obstarat počítačové programy.

Podle filmových expertů však nynější diváckou generaci přestávají bavit počítačové triky, které děj zvláštním způsobem „znecitlivují“. Experti také poukazují na meze počítačové animace, která nedokáže stoprocentně postihnout hmotnost předmětů a osob v pohybu – například ruka vrhající dýku vypadá v počítači jaksi neživotně. Nemá prostě švih.

„Diváci chtějí vidět, cítit a vnímat, že Hardy reálně skáče mezi dvěma hořícími vozy,“ říká režisér George Miller. A herec pocházející z Londýna jej poslouchá a skáče – stejně jako Charlize Theronová a Nicholas Hoult. Soupeřem je jim africké horko, devět tun dovezeného rudého prachu a dvanáct set litrů hořící a doutnající nafty.

Čtěte také

Ale nejde jen o Šíleného Maxe. Také herec Tom Cruise se v dalším pokračování série Mission: Impossible drží křídla Airbusu, letícího ve výšce necelých dvou kilometrů nad zemí. Počítače jenom dodatečně vyretušovaly lana, která bránila pádu hollywoodské hvězdy.

A podobnou technologii použili v předchozím dílu, když před čtyřmi lety šplhal na vrcholek dubajského 828metrového mrakodrapu Burdž Chalífa. Podobně tomu bylo i v zatím posledním pokračování filmové série Rychle a zběsile.

Kaskadér - ilustrační foto|foto: Fotobanka stock.xchng

Pět aut tam bylo shozeno na padácích z letounu C-130 Herkules z výšky čtyř kilometrů. Počítačem se to dalo udělat rychleji a bezpečněji, ale „nebyla by to taková legrace“, tvrdili herci.

Zájem o adrenalinové filmové záběry povzbudil i snahy vychovat si nové kaskadéry. Poslední americká kaskadérská škola byla zavřena v půli 90. let, ale od roku 2010 vznikají ve Spojených státech nové jako houby po dešti. Nejvíce ve státě Georgia, který hollywoodským producentům nabízí daňové prázdniny.

Ve školách vyrůstá nová kaskadérská generace. Většinou jsou to příslušníci střední třídy, které by čekala nudná úřednická kariéra, oni si však místo ní vybrali jízdu autem proti zdi a běhání do hořících budov.

Minulý týden do školy LA Stunts nastoupil i devatenáctiletý Chris Schmidt, jehož otec mu za úspěšně absolvovanou střední školu dal dva a půl tisíce dolarů na týdenní kaskadérský kurz. Mladík zjevně nechce jít v otcových šlépějích a stát se advokátem – místo toho trénuje bojová umění a skoky z věže do vody.

V kurzu excelovala i sedmadvacetiletá Roxane Rocová, čerstvá absolventka etnické muzikologie z Bostonské univerzity. „Školné, na nějž si musela hodně vypůjčit, prý splatí daleko snáze z kaskadérského platu než z muzikologického bádání,“ končí britský nedělník.

Zpracováno ze zahraničního tisku.