Karel Hvížďala: Zeman versus novináři
Nejvíc pozornosti z inauguračního projevu Miloše Zemana vzbudila pasáž, která se týkala zařazení některých médií mezi ostrovy negativní deviace: podle jeho nedělního sdělení v televizi Prima tam patří i MF Dnes a Lidové noviny, kterým nebude dávat bilanční rozhovory.
Nejvíc pozornosti z inauguračního projevu Miloše Zemana vzbudila pasáž, která se týkala zařazení některých médií mezi ostrovy negativní deviace: podle jeho nedělního sdělení v televizi Prima tam patří i MF Dnes a Lidové noviny, kterým nebude dávat bilanční rozhovory.
Zastavme se nejprve u samotného pojmu, který je jen jednou z forem sociální deviace, tedy odchylky od normy. Prezident hovoří o tom, že pojem pozitivní deviace používá již přes dvacet let pro ostrovy nadprůměrných výkonů.
Bohužel tento výklad je banální a neodpovídá původnímu obsahu, který mu dali v šedesátých letech americký sociolog Edwin M. Lemert a francouzský filozof Michel Foucolt a jejich následovníci. Ti tvrdí, že „ostrůvky pozitivní deviace jsou vtělenou, živoucí kritikou systému, která zůstává uvnitř, a přesto pozitivně překračuje meze zažitých vzorců chování. Pozitivní devianti mají naději, že jejich odchylka povede ke změně společnosti,“ řekla u nás třeba ekonomka Švihlíková.
Tyto termíny se nevztahují k výkonu, ale ke vztahu ke společnosti. Typickým příkladem takového devianta byl Václav Havel a disent. Podle tohoto výkladu jsou prestižní kritická média typickou součástí pozitivní deviace. Naopak nekritickou stádnost, adoranty a média, která se vezou na populistické vlně, je možné považovat za negativní devianty.
Druhý problém Zemanova vyjádření je v tom, že hovoří o podstatné části českých médií jako o těch, které vymývají mozky, provádějí mediální masáž a manipulují s veřejným míněním. Bohužel část právě jeho prezidentské kampaně byla založena na manipulaci s veřejným míněním, jak konstatoval i Nejvyšší správní soud, viz falešné tvrzení o vystěhování nájemnic ze zámku v Čimelicicích či inzerát v Blesku, v němž stálo, že Karel Schwarzenberg chce vrátit majetek potomkům válečných zločinců, nebo že v německém tisku mu vyjádřil podporu mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu Bend Posselt.
Soud sice označil tyto Zemanovy výroky za lživé, ale vzhledem k desetiprocentnímu rozdílu počtu hlasů mezi kandidáty, usoudil, že tyto lži nemohly zásadně zkreslit výsledek voleb, a proto prohlásil volbu za platnou. Jinými slovy Zeman vyhlašuje boj způsobům, které sám v politice užíval. Jazykovědec Karel Oliva o něm proto hovoří jako o „soudem puncovaném lháři“.
A třetí problém je spojen s tím, že přirozená mediální krajina se vždy bude skládat a všude se skládá i z bulváru, popnovin a jen menšina bude dodržovat nejvyšší standardy: Proto rozumné vlády v malých zemích, jako je například Skandinávie či sousední Rakousko, finančně podporují prestižní noviny a nenutí veřejnoprávní média tak moc k úsporným opatřením, která vždy snižují kvalitu.
Vzpomeňme si, co způsobil minulý režim, když vyhlásil boj brakové kultuře: veškerá kultura spadla do průměrnosti a přestala být zdrojem inovačních kreativních impulzů, které jsou motorem společnosti. Naše republika nejprve stagnovala a pak upadla do recese: systém se zhroutil. Skutečná kultura se přestěhovala do disentu, její příslušníci byli pronásledováni a vězněni. Proto se musíme prezidenta ptát, jestli toto chceme opakovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.