Karel Hvížďala: Mluvit, či nemluvit s Putinem
Když se před pár dny na summitu EU k situaci na Ukrajině rozhořela debata na téma hovořit či nehovořit s Vladimirem Putinem, stáli proti sobě lídři, kteří s ním hovoří, Macron, Scholz Draghi i Nehammer, a ti, co je kritizovali. Nejsilnější slova zazněla od polského premiéra Morawieckého, který se Macrona optal: „Hovořil byste s Hitlerem, Stalinem nebo Pol Potem?“
Na obranu těchto vstřícnějších politiků se postavil v médiích německý Der Spiegel, který připomenul, že sice již Římané v Kartágu nevyjednávali v roce 163 se svými rivaly a podobně spojenci nevyjednávali s Hitlerem, protože si přáli zničení nepřítele. Jenže v tomto případě je situace odlišná, protože zničení Ruska by vyžadovalo atomovou válku, kterou si nikdo nepřeje.
Čtěte také
To je hlavní důvod, proč je třeba s Rusy hovořit, což potvrdil ve stejnou dobu v New York Times i americký prezident Joe Biden a citoval Volodymyra Zelenského, který řekl, že mír může být vyjednán jedině diplomatickou cestou.
Němci tvrdí, že v době, kdy Putin nechce hovořit se Zelenským, je smysluplné, když tak činí jiní. A to i v případě, že šance na úspěch jsou minimální, protože je to jediná možnost, jak zjistit, co se děje v Putinově hlavě. Macron zase tvrdí, že debaty jsou důležité i proto, že Putin uslyší něco jiného než jen to, co mu říká pár lidí, které k sobě pustí. Navíc tyto rozhovory podle Scholze představují jedinečnou šanci demonstrovat jednotu Západu.
Na tahu je Evropa a USA
Biden se zatím rozhovorů nezúčastní, ale schvaluje je a sám by se do nich vložil až tehdy, kdyby bylo zřejmé, že je v dohlednu šance na úspěch. A jak řekl New York Times: „Čím úspěšnější bude Ukrajina, tím větší jsou vyhlídky na mírová jednání.“ K dosažení takového cíle jsou ale podle časopisu Der Spiegel důležitější německé dodávky raketometů na Ukrajinu než rozhovory kancléře.
Čtěte také
Úplně jiný pohled na válku na Ukrajině mají pobaltské a středoevropské země, které mají s Ruskem dlouhodobě špatnou zkušenost, která je traumatizovala. Nikdy nevěřily tomu, že mír s Ruskem může být založen na obchodu, nebo jak říkají Němci Wandel durch Handel (změna skrz obchod): vy nám dáte technologie a my vám prodáme energetické zdroje.
Politici v tomto regionu jsou naopak přesvědčeni, že Putin nemá žádný důvod pomýšlet na ukončení války, protože peněz i lidí má zatím dost a když se mu nepovedla blesková válka, přepnul na opotřebovávací válku a věří, že to Západ unaví. A jeho vize, jak připomenul u nás Teodor Marjanovič v Hospodářských novinách, je úplně jiná. On si myslí: „Na tahu je teď Evropa a USA. Vidíte, co dělám na Ukrajině? Tak splňte moje požadavky. Před začátkem války jste mě nechtěli poslouchat, tak teď to tady máte.“ Podle Putina se NATO má stáhnout ze zemí, o které se rozšířilo v roce 1997, tedy i od nás.
Na Západě je sice slyšet, že jsme kdysi hovořili i se Slobodanem Miloševičem, a přesto skončil jako válečný zločinec před mezinárodním soudem v Haagu. Přiznejme si, že šance, že by někdy dovolili Rusové, aby Putin stanul před soudem v Haagu, jsou minimální. Jak říká moskevská univerzitní profesorka Vasilijevna Zubarevičová: „Rusové si necení ani vlastního, natož cizího života.“ Asi i proto pojem válečný zločin neuznávají a ze soudu v Haagu vystoupili již v roce 2016.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
