Karel Hvížďala: Jak fungují parlamentní režimy

1. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Poslanecká sněmovny během hlasování

Slýcháme-li čím dál častěji stížnosti na fungování našeho státu, je třeba si nejprve připomenout, jaké různé parlamentní režimy existují, jak fungují a v čem se lišíme. Z hlediska funkčnosti a jednoduchosti stojí nejvýše premiérský parlamentarismus britského typu. Tam je premiér nejvyšším představitelem strany v systému dvou stran, které jsou vnitřně pluralitní. Šéfuje jen svým ministrům. A parlament mu proto prakticky nemůže vyjádřit nedůvěru.

Teoreticky na druhém místě, co se týče funkčnosti, stojí takzvaný kancléřský model. V něm je premiér, tedy kancléř, rovněž „první mezi rovnými“, kontroluje vládu, ale na vládě se podílí více politických stran, protože nemá v parlamentu většinu. Vláda je chráněna takzvaným konstruktivním vótem nedůvěry: parlament při vyslovení nedůvěry vládě musí současně navrhnout nového premiéra, který má většinovou podporu.

Čtěte také

Třetím základním typem demokratického režimu je poloprezidentský systém. V takovém systému je prezident volen ve všeobecných volbách, má jako ve Francii značné pravomoci, nicméně proti němu stojí premiér a ministři, kteří drží výkonnou moc a setrvávají ve svých funkcích tak dlouho, dokud se proti nim nepostaví parlament.

Prezident je nezávislý na parlamentu, není však oprávněn vládnout sám a jeho vůle proto musí být tlumočena vládou. Premiér a jeho kabinet představují instituce nezávislé na prezidentovi, ale jsou závislé na parlamentu.

Legální, ale ne legitimní

Jak z těchto teoretických formulí vyplývá, u nás vládne parlamentarismus, ve kterém prezident má některé pravomoci, ale výkonnou moc má vláda.

Čtěte také

Proto parlament může vládu odvolat, aniž má k dispozici nového premiéra, který má podporu parlamentu, tedy konstruktivní vótum u nás chybí. Z hlasování o důvěře vlády se často stává jen symbolický rituál. A zadruhé prezident je sice zvolen všeobecnou přímou volbou, má silný mandát, ale naše Ústava mu nedává žádnou mimořádnou exekutivní moc, proto si ji vynucuje extenzivním výkladem Ústavy.

A to by vláda neměla dopustit, rozhodně by neměla tolerovat dvě zahraniční politiky. Ta ale u nás v současné době kvůli trestně stíhanému premiérovi, kterého by mohl prezident, i když by to bylo neodpovědné, odvolat, je snadno vydíratelná a musí prezidenta poslouchat.

Když se premiér vzepře, jako se to stalo nedávno kvůli odvolání ředitele BIS, prezident přes média vytváří dál tlak na jeho odvolání, ač takovou pravomoc nemá.

Karel Hvížďala

A je-li vláda menšinová a je závislá na postojích jednotlivých politických subjektů ve sněmovně, z nichž dvě strany podporují prezidenta, je situace předem zcela nevypočitatelná.

A to je právě naše situace. Vláda i prezident jsou sice legální, ale nejsou legitimní: Chybí jim respekt a autorita. Podle posledního průzkumu CVVM z července prezidentovi nedůvěřuje 69 procent a vládě 60 procent dotázaných.

Autor je publicista

Spustit audio