Karel Hvížďala: Jak fungují parlamentní režimy
Slýcháme-li čím dál častěji stížnosti na fungování našeho státu, je třeba si nejprve připomenout, jaké různé parlamentní režimy existují, jak fungují a v čem se lišíme. Z hlediska funkčnosti a jednoduchosti stojí nejvýše premiérský parlamentarismus britského typu. Tam je premiér nejvyšším představitelem strany v systému dvou stran, které jsou vnitřně pluralitní. Šéfuje jen svým ministrům. A parlament mu proto prakticky nemůže vyjádřit nedůvěru.
Teoreticky na druhém místě, co se týče funkčnosti, stojí takzvaný kancléřský model. V něm je premiér, tedy kancléř, rovněž „první mezi rovnými“, kontroluje vládu, ale na vládě se podílí více politických stran, protože nemá v parlamentu většinu. Vláda je chráněna takzvaným konstruktivním vótem nedůvěry: parlament při vyslovení nedůvěry vládě musí současně navrhnout nového premiéra, který má většinovou podporu.
Čtěte také
Třetím základním typem demokratického režimu je poloprezidentský systém. V takovém systému je prezident volen ve všeobecných volbách, má jako ve Francii značné pravomoci, nicméně proti němu stojí premiér a ministři, kteří drží výkonnou moc a setrvávají ve svých funkcích tak dlouho, dokud se proti nim nepostaví parlament.
Prezident je nezávislý na parlamentu, není však oprávněn vládnout sám a jeho vůle proto musí být tlumočena vládou. Premiér a jeho kabinet představují instituce nezávislé na prezidentovi, ale jsou závislé na parlamentu.
Legální, ale ne legitimní
Jak z těchto teoretických formulí vyplývá, u nás vládne parlamentarismus, ve kterém prezident má některé pravomoci, ale výkonnou moc má vláda.
Čtěte také
Proto parlament může vládu odvolat, aniž má k dispozici nového premiéra, který má podporu parlamentu, tedy konstruktivní vótum u nás chybí. Z hlasování o důvěře vlády se často stává jen symbolický rituál. A zadruhé prezident je sice zvolen všeobecnou přímou volbou, má silný mandát, ale naše Ústava mu nedává žádnou mimořádnou exekutivní moc, proto si ji vynucuje extenzivním výkladem Ústavy.
A to by vláda neměla dopustit, rozhodně by neměla tolerovat dvě zahraniční politiky. Ta ale u nás v současné době kvůli trestně stíhanému premiérovi, kterého by mohl prezident, i když by to bylo neodpovědné, odvolat, je snadno vydíratelná a musí prezidenta poslouchat.
Když se premiér vzepře, jako se to stalo nedávno kvůli odvolání ředitele BIS, prezident přes média vytváří dál tlak na jeho odvolání, ač takovou pravomoc nemá.
A je-li vláda menšinová a je závislá na postojích jednotlivých politických subjektů ve sněmovně, z nichž dvě strany podporují prezidenta, je situace předem zcela nevypočitatelná.
A to je právě naše situace. Vláda i prezident jsou sice legální, ale nejsou legitimní: Chybí jim respekt a autorita. Podle posledního průzkumu CVVM z července prezidentovi nedůvěřuje 69 procent a vládě 60 procent dotázaných.
Autor je publicista
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
