Karel Barták: Podle rozpočtu Erasmu se bude měřit ambice EU ve vzdělávání

Tedy do programu, který se pro část mladé generace stal jakýmsi symbolem evropské integrace a jehož bilance je převážně pozitivní.

Evropská komise navrhla původně zdvojnásobit rozpočet Erasmu z necelých 15 miliard eur z let 2014–2020 na 30 miliard. Evropský parlament pak přišel s návrhem rozpočet ztrojnásobit na nějakých 45 miliard eur. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v jednom ze svých inauguračních projevů také zmínila trojnásobek.

Její kolegové hned spočítali, že za takové peníze by se mohlo na studijní a podobné vzdělávací pobyty vydat do zahraničí dvacet milionů lidí, z toho deset milionů vysokoškolských studentů. Za sedm let by tak program využilo dvakrát tolik Evropanů než za uplynulé desetiletí.

Proč zrovna Erasmus?

Proč tolik marnotratnosti v době, kdy v rozpočtu zeje díra způsobená odchodem Velké Británie a komise navrhuje spořit ve většině kapitol? Velmi pravděpodobně proto, že Erasmus je slušivou odpovědí hned na několik výzev, kterým Evropa čelí.

Čtěte také

Do zahraničí za vzděláním míří zhruba 2,5 procenta českých studentů

Podle průzkumu provedeného z popudu komise letos na jaře cestování za vzděláním rozšiřuje obzory, umožňuje poznat jiné evropské země a umocňuje tak pocit sounáležitosti s Evropskou unií. Má tedy svou výchovnou hodnotu v době, kdy jsou ve většině zemí unie stále hlasitější euroskeptické a nacionalistické politické síly.

Erasmus je odpovědí také na ekonomické a sociální starosti – podle stejného průzkumu zaměstnavatelé napříč Evropou oceňují absolventy Erasmu pro jejich rozhled, podnikavost, samostatnost, digitální a jazykové dovednosti a dávají jim při přijímání pracovníků přednost. Celá třetina bývalých erasmáků se uchytí přímo v podnicích, kam po ukončení studia nastoupí na stáž.

Klasický pobyt v rámci programu Erasmus má podobu jednoho až dvou semestrů na univerzitě v jiné evropské zemi. Zájemce přitom dostane kapesné, které obvykle pokryje aspoň náklady na ubytování. Vedle vysokoškoláků jsou statisíce pobytů určeny učitelům. Zvedá se také nabídka pro žáky středních škol a zejména pro studenty odborných škol. Komise si myslí, že v příštích sedmi letech by jich mohly vyjet za poznáním do ciziny až tři miliony.

Nejen studium v cizině

Z programu jsou navíc hrazeny nejen stovky projektů spolupráce mezi školami a dalšími organizacemi aktivními ve vzdělávání, ale také projekty v oblasti péče o mládež a o sport. Zde komise navrhuje usnadnit administrativní procesy a umožnit tak zapojení i malým školám či nevládním organizacím, které se dosud kvůli byrokratické zátěži řízení projektů nemohly účastnit.

Zde je namístě určitá skepse, protože komise nepočítá se změnou velmi těžkopádných pravidel pro nakládání s veřejnými prostředky – prostor pro zjednodušování je tudíž velmi omezený.

Erasmus je ovšem také hlavním finančním zdrojem politické koordinace v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu na evropské úrovni. Zde je cílem dospět k takovému stupni dobrovolné harmonizace, aby se v roce 2025 mohl vyhlásit jakýsi Evropský vzdělávací prostor, kde by se mimo jiné vzájemně uznávala většina diplomů a dalších zkoušek.

Karel Barták|foto: Radko Kubičko

Dá se tedy očekávat, že Evropská unie zůstane velmi aktivní v oblasti školství a vzdělávání, kde nedisponuje prakticky žádnou pravomocí, a všechna rozhodnutí jsou činěna na národní úrovni.

Přesto se naprostá většina členských zemí včetně České republiky shoduje na tom, že toto nenásilné sbližování kořeněné radostným cestováním mládeže za poznáním je potřeba posilovat. Tak drahé to zase nebude. I oněch rekordních 45 miliard by bylo nakonec pouze nějakými čtyřmi procenty z celkového rozpočtu Unie na příští sedmileté období.

Autor je publicista