Karel Barták: EU se vyhnula rozpočtové krizi, sankce za nedodržování vlády práva nenastanou okamžitě
Evropská unie odvrátila hrozbu Maďarska a Polska, že budou vetovat její sedmiletý rozpočet a fond obnovy, obojí v hodnotě 1,82 bilionu eur, který je historickou odpovědí Unie na dopady koronavirové krize.
Předsedající Německo předložilo kompromisní text, který umožnil premiérům Viktoru Orbánovi a Mateuszovi Morawieckému veto odvolat,a se kterým souhlasili i všichni ostatní státníci přítomní na prosincové schůzi Evropské rady.
Spor, který vážně ohrožoval jednotu sedmadvacítky a otravoval ovzduší v posledních týdnech, tak byl zažehnán, ale jeho důvody přetrvávají.
Čtěte také
Německá kancléřka Angela Merkelová upekla v zákulisí s premiéry obou zmíněných zemí kompromis, který jim umožnil si zachovat tvář. Na navrženém nařízení o podmíněnosti čerpání peněz z evropských fondů dodržováním zásad právního státu se nic nemění. Stále platí, že evropské fondy mohou být odepřeny zemi, která porušuje zásady vlády práva.
Mění se však procedura – novinka bude platit teprve poté, co se k ní na žádost polské nebo maďarské vlády vyjádří Evropský soudní dvůr, který posoudí zákonnost nařízení a jeho slučitelnost s evropskými smlouvami. Možnost případného spuštění sankčního mechanismu se tak odkládá až do doby rozhodnutí soudu, což může sice trvat dlouhé měsíce, ale pak odklad skončí. Sotva si lze dnes představit, že by soud nařízení označil za nezákonné.
Na vládě práva bude záležet i nadále
Premiéři Orbán a Morawiecki oslavovali tuto dohodu jako průlomovou a radovali se, poněkud přehnaně, ze znovunalezené jednoty Evropské unie. Kladně se však vyjadřovali i západní státníci včetně těch, kteří nejvíce usilovali o zavedení sankčního mechanismu, a také klíčoví poslanci Evropského parlamentu, kteří na této podmíněnosti velmi trvali.
Čtěte také
Všichni si s úlevou vydechli, že mají nepříjemnou epizodu za sebou a že bude možné uvést do života sedmiletý rozpočet EU navýšený o fond obnovy, tedy největší finanční balík v historii EU, a umožnit Evropské komisi si několik set miliard eur vypůjčit jménem členských zemí na mezinárodních trzích.
Po všem povyku z posledních týdnů si vlády Polska a Maďarska nakonec nevymohly ani odvolání sankčního mechanismu, ani jeho zásadní změnu, ani jednomyslnost při jeho spouštění, ale jen odklad do vyjádření soudu. Spokojily se s ním především proto, že nechtěly nést odpovědnost za krach záchranného fondu v době, kdy evropské země nutně potřebují peníze na obnovu ekonomik poškozených pandemií koronaviru. Byly samy proti pětadvaceti a vážně se tím diskreditovaly.
A samozřejmě nechtěly také přijít o vlastní nemalé peníze. Evropská komise dávala v posledních dnech otevřeně najevo, že se v případě další blokace nebude rozpakovat a spustí fond obnovy pro 25 zemí, tedy bez obou kverulantů.
Všichni tedy mohou být momentálně spokojeni, krize byla zažehnána. Přetrvává však rozdílný pohled na to, jak má vypadat demokratická praxe v Evropě, jak se mají naplňovat základní hodnoty popsané ve smlouvách, co to je vláda práva včetně nezávislosti justice či svobody a plurality médií.
Polsko a zejména Maďarsko ušly už kus cesty k takzvané neliberální demokracii a způsobily tím pnutí, které Evropskou unii stále hlouběji rozděluje.
Kéž by trpká a vyhrocená debata, která předcházela pragmatickému rozuzlení, byla lekcí pro maďarské a polské politiky, ale také pro všechny další, kteří by se chtěli kdekoli jinde v Evropské unii vydat stejným směrem. Evropské unii bude totiž na vládě práva dál záležet.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
