Karel Barták: EU bude přece jen jednat s Ukrajinou o podmínkách vstupu
Lídři členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu rozhodli, že zahájí rozhovory o podmínkách přistoupení Ukrajiny, a také Moldavska. Je to důležitá vzpruha pro válčící Ukrajinu ve chvíli, kdy se jí vojensky nedaří a její podpora ochabuje, a to také ve Spojených státech.
Bylo jí dosaženo kuriozním způsobem – v okamžiku, kdy se schylovalo k rozhodnutí, odešel maďarský premiér Viktor Orbán z jednací místnosti a ostatních 26 státníků tak rozhodlo bez něho. Nevznesl tedy formální veto, ani se nezdržel, prostě se na chvíli vyzmizíkoval. Poněkud chabé gesto po všech jeho svalnatých řečech, které summitu předcházely.
Čtěte také
Vstupní rozhovory s nečlenskou zemí nelze zahájit jinak než konsensem, jehož tedy bylo dosaženo. Zatím se samozřejmě neví, kdy přesně se začne vyjednávat, ani jak dlouho to potrvá. Kyjev musí splnit ještě další podmínky, což za daných okolností nebude snadné. Samotní lídři unie se zase dohodli, že dříve, než Ukrajinu přijmou mezi sebe, musí provést nezbytné vnitřní reformy. Teprve postupem času se budou muset dohodnout, jaké reformy by to měly být a jak daleko by měly jít.
Ukrajinská protiruská vzpoura začala na Majdanu před necelými deseti lety právě kvůli neochotě tehdejšího prezidenta Janukovyče podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Sbližování s EU bylo hnacím motorem nezávislé ukrajinské politiky od té doby, i jednou z pohnutek, které vedly ruského prezidenta Vladimira Putina k ozbrojené invazi před necelými dvěma lety. Fakt, že se země i za válečných podmínek dokázala natolik adaptovat, že je s ní EU ochotna jednat o přijetí, si zaslouží poklonu.
Jak Evropská komise vyhodnotí maďarské reformy
A to bez ohledu na to, jak dlouho jednání potrvá. Z minulosti víme, jak nesnadné je pro zaostalou a chudou zemi se přizpůsobit všem požadavkům, převzít veškerou unijní legislativu, sladit její provádění, nastavit fungování státu podle unijních pravidel vlády práva a tak dále.
Čtěte také
Bude kolem toho ještě hodně hádání, emocí a frustrace. Startovní výstřel však již zazněl. Z vlastní zkušenosti také víme, že jakmile se dá soukolí do pohybu, vytvoří se obvykle dynamika, která se dá jen těžko zastavit.
Viktor Orbán nepovolil, pokud jde o evropské financování Ukrajiny. Na první pohled by se mohlo zdát, že toto veto, se kterým mu pomohla italská premiérka Meloniová, je ještě důležitější než samotné jednání o vstupu. Ukrajina evropské peníze, oněch 50 miliard eur dotací a úvěrů na čtyři roky nutně potřebuje, aby se udržela ve válečných podmínkách nad hladinou. Potřebuje je zvlášť naléhavě v době, kdy američtí republikáni finanční podporu Kyjevu nesmyslně upírají.
Rozhodnutí o penězích bylo odloženo na leden. Do té doby se uvidí, jak Evropská komise vyhodnotí maďarské reformy, nezbytné pro uvolnění peněz zmrazených kvůli nedodržování pravidel právního státu Orbánovým režimem.
Těsně před summitem už pustila deset miliard eur. V sázce je tak moc, že bude pravděpodobně ochotna v takovém „handlu“ pokračovat. Pokud Orbán dostane celých 30 dlužných miliard, zřejmě změní názor. Výsledku bude tedy dosaženo, i když zbyde nepříjemná pachuť.
Kdyby se to však náhodou nepovedlo, mohou se unijní vlády dohodnout, že se na pomoc Ukrajině poskládají bilaterálně. Orbán by pak zůstal už úplně jako kůl v plotě. V případě zahájení vstupních rozhovorů něco takového možné nebylo. Proto má čtvrteční rozhodnutí nejen symbolický, ale i praktický význam.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
