Karel Barták: Aféra Pegasus není jen znepokojivá, ale odhaluje neschopnost států chránit své občany

1. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy E-mail v mobilním telefonu

Klobouk dolů před prací investigativních novinářů řady listů a serverů demokratických zemí, kteří po dlouhém pátrání odhalili světu existenci a šíření izraelského hackerského a špionážního softwaru Pegasus, se kterým obchoduje tamní firma NSO.

Aféra, kterou tím odstartovali, nahání husí kůži všem, kdo se dosud spoléhali na to, že žijí v bezpečných podmínkách západních demokracií a že o ochranu jejich soukromí je postaráno. Ukazuje se, že si kterákoli vláda může koupit od Izraele zbraň, kterou pak může využít nikoli k boji proti terorismu a zločinu, jak tvrdí firma NSO, ale ke sledování nepohodlných novinářů, opozičních politiků, lidskoprávních aktivistů, nebo dokonce hlav států cizích zemí.

Tváří v tvář rozsahu a závažnosti odhalení se neodbytně vkrádá otázka, jak je možné, že tuto věc museli rozkrýt právě novináři. Jak to, že už dávno nereagovaly bezpečnostní mechanismy, tajné služby, policie a další nástroje, které mají státy za drahé peníze k dispozici? Už před dvěma lety firma provozující aplikaci WhatsApp obvinila NSO, že kvůli trhlině v jejím zabezpečení napadl Pegasus 1400 jejích uživatelů.

Napíchnuté evropské špičky

Čtěte také

Jak je tedy možné, že francouzský prezident Emmanuel Macron do minulého týdne nevěděl, že jeho telefon „napíchla“ marocká tajná služba? Nebo že kdosi četl e-maily a poslouchal hovory dnešního šéfa Evropské rady Charlese Michela, když byl ještě belgickým premiérem? Jak to, že právě autoritářské vlády arabských zemí, odvěcí nepřátelé Izraele, si s chutí pořizovaly tento židovský „malware“, aby mohly sledovat vlastní opozičníky či cizí politiky? Jak to, že s tím izraelský stát souhlasil?

Rozkrývání aféry je teprve na začátku a hned tak neskončí. „Víme nyní, že nikdo a nic není v bezpečí. Že novinářům a aktivistům lze ukrást jejich data, která skončí v rukou vlád. A že Pegasus je jenom špičkou ledovce, protože existují nebo budou existovat další systémy, které umožní kterémukoli státu provozovat kybernetickou špionáž,“ varoval šéf bruselské pobočky Amnesty International Philippe Hensmans. Upozornil, že ve světle aféry bude třeba radikálně změnit způsob, jak se vypořádáváme s výzvami rychle se měnícího světa: „Technologie se vyvíjejí rychle, takže musíme dbát na to, aby tento pokrok nepoškozoval naše základní práva.“ Amnesty International podle něj formálně navrhuje moratorium na prodej, transfer a užívání těchto technologií do doby, než vznikne právní rámec a regulační instance na globální nebo alespoň evropské úrovni.

Problémové Maďarsko

Evropská unie zatím reagovala ústy předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové, podle níž jsou odhalené skutečnosti „naprosto nepřijatelné“. Problémem pro Evropu je zejména to, že jediná evropská vláda, která si podle dostupných informací Pegasus opatřila a využívala ho podle zmíněného zjištění k napadání telefonů nepohodlných novinářů, zástupců nevládních organizací a opozičních politiků, je ta maďarská. Kupodivu. Místopředsedkyně komise Věra Jourová řekla, že pokud se to potvrdí, spustí komise proti Orbánově vládě další řízení pro porušení práva.

Karel Barták

Odhalení vyvolalo povyk v Evropském parlamentu navzdory začínající okurkové sezóně. „Už nestačí říkat, že jsme znepokojeni. Uvnitř EU nám prostě vyrůstá diktatura,“ tweetoval přední europoslanec a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt. Korunu pak této konverzaci na dálku nasadila maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, když lakonicky usoudila, že moderní hrozby takovou obranu vyžadují. „Nebuďme směšní, každá země potřebuje takové nástroje,“ uvedla cynicky. Zatím s ní v EU naštěstí nikdo nesouhlasil.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související