Veronika Lefrancois: Itálie zaznamenala špionážní skandál spojený s Ruskem

28. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velvyslanectví Ruské federace v Římě

Mezi země, které v poslední době na svém území zaznamenaly ruskou špionážní aktivitu, patří také Itálie. Koncem března italské bezpečnostní jednotky přistihly fregatního kapitána italského námořnictva, jak na velkém parkovišti římského předměstí předává tajné vojenské dokumenty příslušníku ruského diplomatického sboru, výměnou za kufřík s hotovostí.

V kufříku bylo všeho všudy pět tisíc eur, což se může zdát jako malá odměna za zradu vlastní země. Nicméně vypadá to, že zřejmě nešlo o první výměnu a že kapitán Walter Biot se s Dmitrijem Ostruchovem na stejném parkovišti sešel několikrát a pokaždé za informace získal stejnou sumu. Mezi předanými dokumenty měly figurovat i přísně tajné informace týkající se činnosti Severoatlantické aliance.

Čtěte také

Walteru Biotovi hrozí za vojenskou špionáž trest odnětí svobody minimálně na 15 let. Jde o 55letého otce čtyř dětí, který se údajně vinou pandemie ocitl v tísnivé finanční situaci. To z něj udělalo ideální terč pro ruskou rozvědku. Na ministerstvu obrany však prý nezastával dostatečně významnou pozici, aby se dostal k zásadně důležitým informacím.

Nicméně je pravděpodobné, že Biot není jediný zaměstnanec italských strategických úřadů, se kterými ruští agenti spolupracují. Vyšetřovatelé momentálně zkoumají všechny kontakty mezi ruskými diplomaty a italskými úředníky.

Záhy po odhalení skandálu byl agent Dmitrij Ostruchov vyhoštěn z Itálie ještě s jedním dalším ruským diplomatem. Oproti očekávání ruská strana nepřistoupila k žádnému odvetnému opatření a Kreml i ruský velvyslanec v Římě celou aféru minimalizovali s tím, že snad tento incident nepoškodí přátelské a prý vcelku konstruktivní vztahy mezi oběma zeměmi. Žádní italští diplomaté zatím nebyli vyhoštěni z Ruska.

Itálii ruská propaganda potřebuje

Tato mírná odezva ze strany Moskvy kontrastuje s její reakcí na podobné špionážní aféry, které proběhly jen o několik dnů předtím v Bulharsku a o něco dříve i v Holandsku. A to ani nemluvím o tom, co se děje po odhalení kauzy Vrbětice, ke které došlo zhruba tři týdny po italském skandálu.

Čtěte také

Dá se to možná vysvětlit tím, že Itálie je země, která má s Moskvou jedny z nejlepších vztahů v Evropské unii. Patří také k těm, kdo nejsilněji tlačí na EU, aby schválila ruskou vakcínu Sputnik V proti covidu. Takové stoupence ruská propaganda jistě potřebuje.

V neposlední řadě bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je osobním přítelem Vladimira Putina. A svými proruskými postoji je známý také Matteo Salvini, vůdce ultrapravicové Ligy, která je součástí nedávno ustavené vládní koalice.

To všechno jsou možná důvody, proč Moskva v italské aféře dělá jakoby nic, a tváří se, že k takovým incidentům občas dochází i mezi dobrými přáteli.

Přitom ve zbytku EU a zemích NATO se špionážní skandály spojené s Ruskem množí a na vyhoštění svých diplomatů Moskva obvykle bez váhání reaguje recipročními opatřeními. Současná mezinárodní politická scéna tak čím dál více připomíná období studené války.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio