Kapka hořkosti

18. duben 2001

K tisíci dnům Zemanovy vlády adresoval MMF České Republice vážné varování: zhoršuje se stav veřejných financí a pokud vláda okamžitě nezjedná nápravu, bude se i nadále zvyšovat zranitelnost českého hospodářství vůči vnějším šokům a stoupat ohrožení makroekonomické stability.

Zástupci MMF, kteří v uplynulých dnech stav českého hospodářství analyzovali, uvedli na úterní tiskové konferenci, že považují za nezbytné konsolidaci situace pomocí strukturální reforem. Deficit veřejných financí se totiž, pokud se nebudou počítat příjmy z privatizace, může letos vyšplhat až na 9,4 procenta HDP, což je víc než dvojnásobek hranice, obsažené v tzv. Mastrichtských kritériích pro vstup do měnové unie.

Celkový veřejný dluh je sice v případě ČR s 2O a půl procenty HDP pořád ještě relativně nízký, avšak dramaticky se prohlubuje. Podle odborníků MMF to ohrožuje dostupnost úvěrů pro podniky a vytlačuje produktivní soukromé investice. Proto je třeba snížit zejména tzv. mandatorní, tedy ze zákona dané výdaje, které tvoří největší část rozpočtu a kvůli nimž nemá vláda de facto prostor vysílat ekonomice prorůstové signály.

Jinými slovy, ČR si evidentně žije nad poměry. MMF není v tomto hodnocení osamocen. Před nedávnem konstatovala prakticky totéž SB. Také její hlavní ekonom pro Bernard Funck zdůraznil, že Praha musí rychle snížit rozpočtový deficit. Doporučil drastické úspory a důkladnou reformu důchodového systému, kterému hrozí kolaps. Přesto je zřejmé, že veškerá doporučení tohoto druhu se minou účinkem: o zvýšení hranice důchodového věku, zavedení školného nebo podílení pacientů na lékařské péči nechtěla sociálně demokratická vláda slyšet za celých tisích dnů, co je u moci, a tím méně o nich bude uvažovat v oněch pěti stech, které zbývají do voleb.

Ministerstvo financí uvažuje maximálně o škrtech některých investičních a běžných údajů, které by nahradily odhadovaný zhruba desetimilonový výpadek plánovaných příjmů, který zřejmě vznikne špatným výběrem daní. Předpoklad, že se vládě letos podaří vybírat daně efektivněji než dřív, se totiž ukazuje jako iluzorní a je vskutku otázka, jaký úspěch může mít v tomto směru nový ministr financí, když hlavním zdrojem daňových nedoplatků jsou skomírající polostátní podniky. Ty chce ministr průmyslu a obchodu Grégr nyní očividně probudit z letargie "velkým třeskem" v podobě 260 miliard korun z privatizace, což je opět krok, který odborníci z MMF považují za sporný, protože by mohl ohrozit finanční stabilitu. Podle nich je rozumnější spolehnout se na pokračující příliv přímých zahraničních investic, který posiluje nabídkovou stranu ekonomiky, zvyšuje produktivitu, konkurenceschopnost a potenciální růst. I jeho perspektivu ovšem vidí MMF v černějších barvách než domácí politici, a to nikoli u tří a půl až čtyř, nýbrž jen u tří procent. Tedy zhruba na stejné úrovni, v jaké HDP rostl v roce 2000.

Pokud jde o ambiciózní plány ministra Grégra, není vyloučeno, že od nich nakonec bude muset ustoupit sám: privatizace očividně neprobíhá tak slibně, jak vláda předpokládala. O České radiokomunikace je například podstatně menší zájem než se předpokládalo a v konečné bilanci nejspíš stát nejspíš nevydělá ani na prodeji Komerční banky, kterou tíží hříchy minulosti v podobě nedobytných úvěrů. Plánovaných 180 miliard výnosů z privatizace se tedy letos nejspíš nepodaří dosáhnout,- a možná, že to bude dobře: MMF výslovně varuje před spoléháním na tento nejistý zdroj příjmů a před jejich neuváženým používáním pro krytí zvýšených výdajů. Už proto, že se jedná o příjmy, které jsou neopakovatelné.

Uspokojivý bude naproti tomu podle slov zástupců MMF vývoj inflace, vývoj růstu mezd i produktivity a také kurzu koruny. Síla domácí měny přitom podle dosavadních zkušeností neohrožuje konkurenceschopnost české ekonomiky v zahraničí: podíl vývozu do EU se navzdory pevné koruně zvyšuje. Politiku ČNB , která hodlá intervenovat jen omezeně a pouze v případě velkých výkyvů, tedy MMF podpořil. Fiskální politiku vlády naproti tomu mezinárodní tým odborníků pochválil prakticky jen v jednom ohledu, a to ještě s výhradami: za vlády sociální demokracie se sice zvýšila průhlednost veřejných financí, avšak založení mimorozpočtových fondů, jako je například fond dopravy nebo bydlení, tuto hodnotu opět rozmělňuje.

ČRo 6 / RSE

18. dubna 2001

Spustit audio

Více z pořadu