Kandidáti na prezidenta

V uvozovkách důvěryhodným zprávám podlehla rovněž drtivá většina médií a proto se na titulních stranách deníků ještě před volbou objevovaly titulky ve smyslu, že Zeman míří nezadržitelně na Hrad. Nakonec se hned po prvním kole vydal úplně jinam. Zamířil zpět do politického důchodu na Vysočinu a protože prohru neunesl, zdálo se, že dokonce on sám se stal obětí dezinformačních her.

Tedy že uvěřil, že má vyjednánu takovou podporu, která mu otevře cestu do prezidentského křesla. Ostatně z úst některých sociálně demokratických senátorů zaznělo, že je Zeman dokonce žádal, aby mu neodevzdali v prvním kole hlas a dali ho Jaroslavě Moserové. Zeman měl údajně spočítáno, že v prvním kole bez problémů zvítězí ve sněmovně a že pokud bude jeho soupeřem v kole druhém Moserová, tak na svoji stranu strhne dostatečný počet hlasů a bude zvolen prezidentem republiky.

Nestalo se tak. Právě z tohoto úhlu pohledu je třeba brát s rezervou informace, které se v těchto dnech objevují ve sdělovacích prostředcích. Také před třetí volbou se v médiích rojí zprávy o tom, kdo podpoří Klause a kdo naopak Sokola. Přitom o Sokolově kandidatuře stále není stoprocentně jasno. Sociálně demokratičtí poslanci a senátoři by až na začátku příštího týdne měli definitivně oznámit, zda jsou ochotni pro Sokola zvednout ruku. Podle místopředsedy ČSSD Škromacha by to neměl být problém. Prý pouze maximálně deset sociálních demokratů zatím není rozhodnuto, jak se zachová.

V této fázi je to celkem jedno, i když není jednoznačně dáno, že volba hlavy státu musí být tajná, vše k ní opět směřuje. Právě tento způsob však nahrává k zákulisním dohodám a taktizování. Vedení jednotlivých senátorských a poslaneckých klubů může sice odhadnout, kdo jak nakonec hlasoval, těžko však může někomu dokázat, že odevzdal hlas pro jiného kandidáta, než na kterém existovala stranická dohoda. Z tohoto úhlu pohledu bude tedy pouze zajímavé, zda vládní koalice formálně vyjádří Sokolovi podporu a ten se o post prezidenta bude skutečně ucházet. Až samotné hlasování pak může být testem, zda dohody platí.

Navíc první kolo by mohlo být zkušebním a až po něm se může začít vyjednávat. Prostoru k tomu nabízí Ústava dost. Mezi jednotlivými koly totiž může být až dvoutýdenní přestávka. A ta by mohla být alespoň částečně využita. Pokud nejde o záměrné blafování, pak většina politiků nechce dopustit přímou volbu nástupce Václava Havla, byť v médiích občas tvrdí pravý opak. Znamená to, že poslanci a senátoři udělají maximum pro zvolení prezidenta na třetí pokus a tím by měl být podle všech signálů Václav Klaus.

ODS ho navrhuje a měla by ho jednoznačně podpořit. Komunisté se nechali slyšet, že pro ně Klaus není nepřijatelný. Navíc se netají tím, že volba hlavy státu je pro svým způsobem obchod, takže se budou řídit výhodnější nabídkou. Senátor z Unie svobody-DEU Robert Kolář rovněž nevyloučil, že by mohl za určitých okolností volit Klause. Lze si rovněž představit, že v řadách lidovců i sociálních demokratů by se mohli ve druhém, případně třetím kole nejnovější prezidentské volby nalézt Klausovi voliči. Alespoň různé informace, objevující se ve sdělovacích prostředcích, tomu nasvědčují.

Takže v předvečer volby by titulním stranám deníků mohly dominovat články o favoritovi Klausovi. Jak se tyto prognózy naplní, o tom rozhoduje zákulisní taktizování a k němu patří manipulace s veřejností, snaha vnést zmatek do tábora protivníka, případně ukolébání soupeře. Takže není divu, že se zaručené typy na vítěze zatím měnily v absolutní propadáky. Když už je řeč o dezinformacích, tak je dobré připomenout divadlo kolem případné kandidatury Karla Gotta v přímých prezidentských volbách. Z následné reakce politiků i veřejnosti je jasné, že kromě většího zájmu médií o populárního zpěváka prospěl tento rozruch Václavu Klausovi.

Politici dostali strach, že by v přímé volbě mohl zvítězit podobný typ kandidáta, proto se připravuje třetí pokus v Parlamentu a vyjednává se jeho úspěch. V něm by měl zvolen prezident třeba i se skřípěním zubů. To by mohlo doprovázet vhození jména Václava Klause do volební urny z rukou zatím jeho zarytých odpůrců. Také veřejnost po Gottově prezidentské masáži by si vydechla, že bude mít přijatelnější hlavu státu. Takže mediální válku zatím vyhrává Václav Klaus. Bude zajímavé sledovat, zda zvládne i tu volební.