Kancléř Scholz počítá s napojením Česka na německé terminály se zkapalněným plynem, popisuje politolog Novotný

29. srpen 2022

Do Prahy přijel německý kancléř Olaf Scholz, který promluvil na půdě Univerzity Karlovy o potřebných reformách Evropské unie. Zejména o nutnosti zrušení vet členských států při rozhodování o unijní zahraniční a bezpečnostní politice. „Uvědomte si, že jde skutečně o jeho první zásadní projev k budoucnosti Unie,“ upozorňuje politolog a specialista na česko-německé vztahy Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Čtěte také

„Právě na zahraniční a bezpečnostní politice se poměřuje akceschopnost Evropské unie. Skutečnost, že často velmi složitě vytvořený kompromis může jediná členská země vetovat, představuje problém," míní politolog.

Alternativním rozhodovacím mechanismem může být kvalifikovaná většina, která poměřuje sílu velkých a malých zemí.

Ta už se v Radě EU dnes využívá a o jejím rozšíření by mohl Scholz jednat i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Téma by mělo být i na programu říjnového unijního summitu, který Česko organizuje.

Energie na celoevropské úrovni

S postupným růstem cen energií, který se dotýká stále větších vrstev společnosti, sílí v Německu i tlak na hledání řešení v podobě státních zásahů.

„V Česku i v Německu zaznívá od zástupců opozice, a to včetně německé opoziční strany CDU potřeba celoevropského řešení. Víme, že na to ale máme 27 odlišných pohledů, odlišných zájmů, takže uvidíme,“ myslí si Novotný.

Jedna z cest je napojit Česko na německý plynovod ze severu.
Lukáš Novotný

Německo se zatím ke společnému řešení staví spíš skepticky.

Podle spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka ze strany Zelených by stát měl kompenzovat nárůst jen těm skupinám, které jsou nejvíc dotčeny.

Lukáš Novotný, politolog Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně

Na druhou stranu řada německých odborníků volá po zastropování cen.

„Zaznamenal jsem tyto hlasy například ze strany opoziční CDU. Ta přišla s představou omezení navýšení na maximálně 30 procent z cen, které jsme měli ještě před válkou na Ukrajině. Samozřejmě: CDU je v opozici, takže si může dovolit ,sázet věci od stolu‘,“ popisuje Novotný.

Vzhledem k nejistotě v dodávkách ruského plynu plánují naši sousedé vybudovat další terminály na zkapalněný zemní plyn.

Čtěte také

Podle Novotného přitom existuje německo-český pracovní tým, který hledá cesty, jak by Česko v budoucnu mohlo využít kapacity i pro své obyvatele.

„Je možné využít i stávající plynovody, do kterých se jen ,pustí‘ nová podoba plynu.“ 

Momentálně se Evropa snaží co nejrychleji vymanit z energetické závislosti na Rusku. Německo by v řádu měsíců mělo zprovoznit dva terminály na zkapalněný zemní plyn.

„Kancléř Scholz si je vědom, že každá země je z různých důvodů závislá na ruských komoditách a uvědomuje si, že v případě Česka je jednou z cest napojit se na Německo ze severu. Kromě toho je tu možnost napojení se na TAL, tedy Transalpinský ropovod, který vede do Německa a Rakouska z Itálie. A kam tankery přivážejí ropu z celého světa,“ popisuje Novotný.

Německá pomoc domácnostem

Pomoc německé vlády s drahými energiemi a inflací je v mnoha ohledech srovnatelná s tou českou. Německo už například schválilo dva konkrétní balíčky opatření, které mají ulevit domácnostem.

Stejně jako v Česku se v sousední zemi ozývají kritické hlasy, a to nejen z řad opozice ale i od svazů, spolků a odborů, podle kterých pomoc neodpovídá tempu navyšování cen.

Čtěte také

„Pomoc je velmi podobná v tom, že je cílená na osoby v nouzi. Týká se příspěvku na bydlení, který se s každým balíčkem rozšiřuje na víc příjemců. Týká se i specifického ochranného deštníku pro ty, kteří se při platbách elektřiny nebo plynu dostanou do problémů.“ 

Požadavky se liší i v rámci vládní koalice. Například Zelení chtějí zavést daň z nadměrného zisku, to ale zásadním způsobem odmítá liberálně-pravicová FDP.

Německá vláda je v současnosti převážně levicová, opětovně je však slyšet požadavek ministra financí Christiana Lindnera z FDP, který upozorňuje na zadlužování na úkor pomoci.

„Má takové heslo, se kterým boduje v médiích, že dluhy dneška jsou daněmi zítřka a že v tomto duchu bychom o tom měli přemýšlet,“ dodává politolog Lukáš Novotný.

Celé Interview Plus Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.

autoři: Lukáš Matoška , arych
Spustit audio

Související