Kamera rozpozná, kdo má dobrou náladu a kdo představuje hrozbu

Technologie rozpoznávající lidské obličeje existuje několik desetiletí, v posledních několika letech se ale výrazně vyvinula díky pokroku v oblasti počítačového vidění a umělé inteligence. V současnosti se tato technologie používá k identifikaci osob na hraničních přechodech, k odemykání mobilních telefonů, k ověřování bankovních transakcí a k odhalování zločinců. Podle některých firem bude technologie v budoucnu moct varovat před hrozbou například teroristického útoku.

Výraz ve tváři bude klíčem k reklamnímu útoku

Psychologové se dlouho zabývají zkoumáním “mikro výrazů” a rozpoznáváním skrytých emocí z fotografií a videa. Algoritmy a fotoaparáty s vysokým rozlišením zvládají tento proces mnohem rychleji a s větší přesností, tvrdí technologické firmy. „Už teď se tato technologie používá pro komerční účely,” říká Oliver Philippou, expert na sledování prostor kamerovým systémem ve firmě IHS Markit.

„Například supermarkety mohou technologii využít - ne k identifikaci konkrétních osob, ale k určení věku, pohlaví a obecného naladění nakupujících. S těmito informacemi pak mohou pracovat při vytváření cílené reklamy a při rozmisťování výrobků v regálech,” dodává expert.

Agentura Kantar Millward Brown, která provádí průzkumy trhu, používá technologii americké firmy Affectiva k vyhodnocení reakce spotřebitelů na televizní reklamy. Firma se svolením zúčastněných nahrává na video tváře lidí při sledování reklamních spotů. Následně zkoumá jejich výrazy a vyhodnocuje jejich nálady. „Děláme s lidmi rozhovory, mnohem jemnější nuance ale získáme právě sledováním jejich reakcí. Mnohem lépe tak poznáme, která část reklamy funguje a jakou emocionální reakci vyvolává,” říká zástupce firmy Graham Page.

Pomoc při výslechu i politických shromážděních

Kontroverznější, jak píše BBC, je užití technologie rozpoznávání obličeje pro bezpečnostní účely, které nabízí několik startupů ve Velké Británii. Firma WeSee tvrdí, že umělá inteligence dokáže zachytit podezřelé chování na základě výrazů ve tváři, které by lidskému oku unikly.

Emoce jako pochyby nebo vztek mohou být skryté pod povrchem, v kontrastu s tím, jak se daná osoba projevuje navenek. Firma dále uvedla, že spolupracuje s bezpečnostními složkami při analýze duševního stavu vyslýchaných. Něco podobného by podle výkonného ředitele firmy, Davida Fultona, mohlo fungovat při masových událostech, jako jsou fotbalové zápasy nebo politická shromáždění.

Emoce jako pochyby nebo vztek mohou být skryté pod povrchem, v kontrastu s tím, jak se daná osoba projevuje navenek |foto: Jan Rosenauer

Expert Phillipou pochybuje o účinnosti technologického detektoru emocí. Serveru BBC řekl: „I při identifikaci osob je stále relativně vysoké procento chybovosti. Nejlepší technologie dokáže podle údajů firem rozpoznat lidi s přesností kolem devadesáti procent. Pokud jde o rozpoznávání emocionálního stavu, chybovost je ještě mnohem větší.”

Stále spolehlivější

Patrick Grother, vedoucí oddělení biometrického testování v americkém Národním institutu standardů a technologie (NIST), oproti tomu říká, že technologie se stává čím dál spolehlivější.

Výrazný pokrok podle něj umožnil vývoj takzvaných konvolučních neuronových sítí, což je pokročilá forma strojového učení umožňující mnohem větší míru přesnosti. Procento chybovosti se podle něj za poslední čtyři roky desetinásobně snížilo. Zároveň ale dodává, že “žádný algoritmus není neomylný”.

Aktivisté za ochranu soukromí poukazují na to, že identifikací osob pomocí technologií může dojít k rozhodnutí založenému na předsudcích nebo k falešnému obvinění.

 „Ačkoliv si dokážu představit, že sledování emocionálního stavu lidí může být v některých případech užitečné, důsledky pro ochranu soukromí vyplývající z užití takových technologií jsou bezprecedentní,” říká Frederike Kaltheunerová z britské neziskové organizace Privacy International. Otázkou, kterou si musíme klást, je podle Kaltheunerové, kdo danou technologii vyvíjí a za jakým účelem.