Kamenný lev starý 3 000 let
Citadelu neochetitského města Kunulua střežil velký kamenný lev. Jeho sochu objevili kanadští archeologové.
Město Kunulua se nacházelo na území jihovýchodního Turecka. Sloužilo jako centrum neochetitského království Patina, které vzniklo po rozpadu Chetitské říše a existovalo v letech 950 až 725 před naším letopočtem. Součástí města Kunulua byla citadela s monumentálním vstupním komplexem s kamennými sochami, jehož ruiny odkryli archeologové z Torontské univerzity. Nejpozoruhodnějším nálezem je prakticky neporušený sedící kamenný lev s pootevřenou tlamou, přitaženýma ušima a roztaženými drápy. Jeho délka činí 1,6 metru a na výšku měří 1,3 metru.
Nedaleko této sochy našli archeologové pozůstatky další skulptury, která znázorňuje člověka provázeného lvy. Podle vědců je to ikonický motiv Blízkého východu, který symbolizuje vítězství řádu civilizace nad chaotickými přírodními silami.
Vstupní komplex do citadely byl zničen poté, co v roce 738 před naším letopočtem město dobyli Asyřané. Na jeho místě vyrostlo posvátné centrální nádvoří. Vstup do jednoho z chrámů ohraničovaly sloupy s vytesanými lvy, které byly objeveny už ve 30. letech minulého století. Jejich stylistické prvky se podobají nově objevené neochetitské soše sedícího lva. Jestli Asyřané využili sochy neochetitů nebo lvy vytesali během okupace, není jasné. Objev však naznačuje, že tradice lvích figur předcházela příchod Asyřanů a byla produktem neochetitské kultury.
Zdroj: University of Toronto
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
