Kambodža aneb město v džungli
V džungli obklopující město Siem Reap vyrůstají jako houby z lesní půdy chrámy staré tisíc let, které si lidé žijící na území dnešní Kambodže spojovali s nebeskými úkazy a zasvětili je angkorským bohům. Nejznámější z nich je velkolepý Angkor Vat, pozemský obraz příbytku bohů – je to největší náboženská stavba na světě, která je dodnes cílem kambodžských poutí a zároveň přitažlivou turistickou senzací.
Dopisovatel anglického večerníku London Evening Standard strávil několik dní výlety do chrámů v okolí Siem Reapu, odkud se každý den vracel do Grandhotelu Angkor — pompézního útočiště z francouzských koloniálních časů, kde je největší plavecký bazén v Kambodži. Když autor článku po dni plném zážitků odpočíval na jeho mělčině se sklenicí místního piva, v dusném večerním povětří se vznášela vůně plumerií a mísila se s odérem koření zvaného amok doprovázejícím rybu napařenou na banánových listech.
Průvodcem po tomto archeologickém dobrodružství britského novináře byl John McDermott, který fotografuje angkorské chrámy už skoro dvacet let. Jejich návštěvníky vede po neobvyklých trasách a fotografování mu slouží jako nástroj hlubšího poznání budov, do kterých se zamiloval. Malé výpravy do minulosti začaly v chrámu Preah Khan, postaveném v Angkoru ve 12. století, odkud je to do hotelu asi čtvrt hodiny cesty.
„Poprvé jsem se tu ocitl v devadesátých letech a nemohl jsem uvěřit vlastním očím,“ řekl John Dermott svému hostu, když míjeli dva obry připravené o hlavu, „tyhle nezemské stavby, které by se hodily do seriálu Star Trek, jsou už v pařátech stromů, které se po nich natahují jako gigantické paže.“
„Dovnitř jsme se dostali oknem,“ pokračuje anglický reportér, „ a pak jsme překračovali trosky a vyhýbali se plazivým rostlinám, takže jsem si až po chvíli začal všímat skrytých detailů a barevných kontrastů. Pak jsme se usadili na střeše dvouposchoďové knihovny, a když jsme tak hleděli na rozpadlé okenní klenby a sochy bez hlavy, představoval jsem si úsvit této staré civilizace, kdy do zdejších chrámů putovaly tisíce věřících.“
„Ale to byl jen úplný začátek mého výletu do této krajiny plné divů. Loni se podařilo archeologům objevit uprostřed náhorní planiny Phnom Kulen ztracené město Mahendraparvata, které leží asi padesát kilometrů od Siem Reapu. Než jsem se tam vypravil sám, chtěl jsem se setkat s člověkem, který ho pomohl najít.
Stéphane de Greef je možná dost neobvyklý Belgičan. Po studiu lesnictví přijel do Kambodže mapovat minová pole a potom pomáhal skoncovat s únosy lidí. Poslední tři roky se podílí na mezinárodním projektu, který používá laser namontovaný na vrtulníku. Přístroj zvaný Lidar zkoumá nepravidelnosti krajiny pod ním. O existenci města Mahendraparvata někde na planině Phnom Pulen se už nějaký čas vědělo, ale to, co se do té doby našlo, neodpovídalo velikostí popisům ohromného města.
Na obrazovce ukazující náhorní planinu jsou vidět jen náhodné shluky zelených bodů. Kdybyste se dívali na Londýn z výšky a viděli jen novověké chrámy architekta Christophera Wrena, tak by vypadaly jako spousta malých obcí. S Lidarem však uvidíte stíny toho, co tu bylo předtím. Stéphane de Greef se znovu dotkl obrazovky, na níž najednou ožily desítky červených linií propojující zelené pravoúhelníky, které vytvářely zřetelnou síť v místech, kde do té doby nebylo vidět nic.
Příští den jsme vyrazili ze Siem Reapu podél rýžových polí, a kynuli jsme dětem, které nám mávaly mezi domy postavenými na pilotech. Obzor opanovala obrovská skalní stěna, za jejímž okrajem se prostírá pískovcová planina Phnom Kulen. Asi po hodině se už nedalo jet ani terénním vozem a tak nezbylo než přesednout na motorová kola. Musel jsem se pevně držet sedla, když řidič kličkoval blátivou cestou vedoucí hustým lesem a snažil se vyhnout všudypřítomným pavučinám.
Asi za půl hodiny motor vypověděl službu a v lese bylo najednou slyšet jen ptáky a cvrčky. Když jsem se prodral hustým listím, najednou jsem na mýtině zahlédl obrovské zvíře – když jsem obešel strom, ocitl jsem se tváří v tvář obrovskému slonovi v životní velikosti vytesanému v rostlé skále.
Museli jsme se držet cesty, protože bychom mohli narazit na miny, a nakonec jsme stanuli na okraji útesu a našli mezeru v hustém stromoví. Když jsme se tudy protáhli, naskytl se nám úžasný pohled na kambodžské pláně. Právě na této hoře založil roku 802 po Kristu král Džajavarman II. angkorskou či khmerskou říši, která postupně ovládla území dnešní Kambodže a částí Laosu, Thajska a Vietnamu, a vydržela až do 15. století.
Když sem přijedete, uvědomíte si královu odvahu, o níž svědčí nejen chrámy postavené z obrovských kamenů. Vodu po celé jeho zemi rozváděl tři sta metrů široký kanál, a to všechno bylo vybudováno v hustém lese, který bylo nutno vymýtit. Když opět zarostl, neuvidíte tu dál než na deset metrů.
Většina návštěvníku města Siem Reap si patrně v cestovním deníku odškrtne proslulý Angkor Vat a další chrámy v jeho okolí. Na ty náročnější čeká celodenní výlet na planinu Phnom Kulen a určitě nebudou litovat. Archeologové teprve začínají oškrabávat povrch skrytého města, kde je čeká spousta objevů. Až se o nich doví svět, nahrnou se i sem turisté, ale toho dne jsme byli na mýtině sami.
Těmito slovy končí reportáž večerníku London Evening Standard, jejíž autor dodává, že pokud si pospíšíte, můžete se tu setkat se skutečnou minulostí i přítomností Kambodže.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
