Kalifornské kondory hubí olovo

Kondor kalifornský je největší pták Severní Ameriky. Dorůstá hmotnosti kolem 12 kilogramů a rozpětí jeho křídel dosahuje tří metrů. Kdysi hojný dravec se v osmdesátých letech minulého století ocitl na pokraji vyhubení. V roce 1982 žilo už jen 26 kondorů a v roce 1984 klesl jejich počet ve volné přírodě na 15 kusů. O rok později přežívalo už jen devět kusů a mezi nimi zůstával jediný pár, který ještě kladl vejce a vyváděl mláďata. V lednu roku 1986 uhynula samice z tohoto páru a zdálo se, že dny kondora kalifornského jsou sečteny.

Kondora kalifornského přivedl na pokraj záhuby celý komplex nepříznivých vlivů. Činností člověka došlo v jeho domovině ke změnám krajiny, které kondora připravily o přirozené prostředí a zdroj potravy. Velké nebezpečí znamená pro tyto ptáky také elektrické vedení. Také hubení "škodné" pomocí otrávených návnad si na těchto dravcích vybralo svou daň. Kondoři hodovali na mršinách otrávených vlků, kojotů, pum, medvědů a mnoha dalších zvířat a sami se při tom otrávili.

Počátkem osmdesátých let byl spuštěn záchranný program a začal boj o přežití kondora. Ptáci byli postupně odchytáváni z volné přírody a umístěni do chovných stanic. Od Velikonoc roku 1987 už nezůstal v kalifornské přírodě ani jediný kondor. Celá populace držená v zajetí tehdy čítala 27 kusů. Pak se začalo blýskat na lepší časy. V roce 1988 snesli kondoři v zajetí první vejce a příští rok vyvedli čtyři mláďata. Populace se začala pomalu zvětšovat. Dnes přesáhl celkový počet kondorů kalifornských dvě stovky. Vyhráno však tento impozantní dravec ještě nemá. V roce 1992 byli vypuštěni první kondoři zpátky do volné přírody. Ihned se ukázalo, že na ně i nadále číhá smrtelné nebezpečí doslova na každém kroku. Jeden z vypuštěných ptáků se otrávil, když pozřel etylenglykol - kapalinu používanou jako nemrznoucí náplň do automobilových chladičů. Další kondor byl vrácen do chovné stanice poté, co se zranil o dráty elektrického vedení.

Ochránci přírody vinili z vymírání kondorů i lovce, kteří nechávají těla či vnitřnosti zastřelených zvířat volně v přírodě. Pro kondory představuje každá mršina prostřený stůl a přilétají, aby se nakrmili. Hrozilo, že kondoři s potravou pozřou i olověné projektily a do těla se jim tak dostane toxický těžký kov. Nebylo pochyb, že mnozí dravci hynou na otravu olovem, jež se kromě jiného projevuje těžkým poškozením nervového systému. Přímý důkaz o tom, že zdrojem olova jsou skutečně projektily, však dlouho chyběl. Teprve nedávno jej podali američtí veterináři a toxikologové ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Environmental Science & Technology.

V krvi kondorů chovaných v zajetí se vyskytovalo jen stopová množství olova, jehož izotopové složení odpovídalo olovu, které se vyskytuje v životním prostředí. Koncentrace tohoto těžkého kovu v tělech ptáků vypuštěných do volné přírody však rychle stoupaly a bylo zřejmé, že kondoři přijímají olovo ze svého nového prostředí. Vědci provedli analýzy izotopového složení olova ze střel prodávaných v Kalifornii a zjistili, že se kryje se spektrem izotopů olova, které se nacházejí v těle kondorů. O původu olova, které zabíjí ohrožené dravce, tedy nemůže být pochyb. S pádnými argumenty v ruce se ochránci přírody začali domáhat řešení. To spočívá v zákazu používání olověných projektilů.

Případ kalifornských kondorů je příležitostí k důkladnějšímu zamyšlení nad celkovou kontaminací krajiny těžkými kovy a nad jejich vlivem nejen na ohrožené dravce, ale i na ostatní organismy včetně člověka. Mnozí kondoři mají v těle zvýšenou koncentraci olova, a i když se u nich zatím neprojevily vážnější zdravotní potíže, koncentrace dosahují hodnot, které by u člověka byly diagnostikovány jako otrava vyžadující hospitalizaci. "Byla by hanba, kdyby kvůli otravám olovem přišla vniveč veškerá snaha vynaložená v minulých letech na záchranu kondora kalifornského," říká vedoucí výzkumného projektu, veterinářka Molly Churchová z University of Pennsylvania.