K čemu sloužily pravěké kostěné nástroje

Paranthropus robustus

Pod pojmem multifunkční nástroj si většina z nás představí švýcarský armádní nůž. Před jedním až dvěma miliony let podobnou funkci zastávaly kostěné nástroje.

Kostěné nástroje staré 1 až 2 miliony let, které byly nalezeny v jižní Africe, nepřestávají antropology fascinovat. Primitivní kostěné čepele jsou dědictvím jak po druhu Paranthropus/Australopithecus robustus, tak i časných zástupcích rodu Homo. Na začátku 20. století se antropologové domnívali, že kostěné nástroje mohly našim předkům sloužit k řadě různých činností - od sloupávání kůry ze stromů přes vykopávání kořínků a loupání plodů až po vyhrabávání termitů. Později tento názor poněkud vyšel z módy a rýhy na hranách nástrojů se vykládaly nikoli jako opotřebení, ale jako stopy způsobené drobnými zvířaty či důsledek křehkosti materiálu.

Moderní optické metody ovšem ukázaly, že stopy na nástrojích se skutečně shodují s těmi, jaké na kostech zanechává rytí v zemi. Nová studie ukazuje, že ani loupání ovoce a vyhrabávání termitů není vyloučené. Kostěné nástroje totiž dodnes používají jihoafričtí domorodci k loupání ovoce zvaného marula, které plodí strom s latinským jménem Sclerocarya birrea. Metoda optické interferometrie ukázala, že opotřebení současných nástrojů se shoduje s tím, které utrpěly nástroje pocházející z pravěkého naleziště Drimolen.

Jiná, o něco mladší sada nástrojů zase podle výsledků srovnávací studie pravděpodobně sloužila k vykopávání termitů. Tato teorie by docela dobře odpovídala výsledkům izotopové analýzy kostí rodu Paranthropus. Podle nich se zdá, že tito hominidé konzumovali velké množství bílkovin, které mohli získávat právě z těl drobných termitů.

Výsledky studie zveřejnil časopis Journal of Archaeological Science.