K čemu může vést zamrzající konflikt na Ukrajině
Tak zvaný den ticha, který nastal minulý týden mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci, měl podle dopisovatele agentury Reuters velký význam pro světovou ekonomiku i geopolitiku.
Krátké zastavení palby podle něj potvrdilo, že příměří může navzdory pesimistickým předpovědím nějaký čas vydržet. Napjaté vztahy mezi Moskvou a Kyjevem by se mohly postupně vyvinout do nejisté podoby mírové koexistence.
Pokud se to stane, tak by ukrajinská občanská válka mohla vyústit v zamrzlý konflikt, podobný patu, který po léta a někdy celá desetiletí vládne v Gruzii, Moldavsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Kosovu, na Kypru, a v sousedství Izraele.
Tyto konflikty zamrzly v nejbližším okolí Evropy. I když takový výsledek nemůže nikoho uspokojit, Ukrajina, Rusko i Evropa by si mohly úlevně vydechnout a totéž platí pro lidi, kteří si dělají starosti se stavem globální ekonomiky.
Komentátor agentury Reuters začal s Ukrajinou – ztráta Krymu podle něj není tak důležitá, protože část poloostrova byla už před konfliktem pronajata Rusku a celý Krym až do roku 1954 k Ukrajině nepatřil.
Ztráta Donbasu vypadá hrozivěji, protože je to jedna z nejprůmyslovějších oblastí Ukrajiny. Ale i tady se prý mohou hospodářské vztahy rychle znormalizovat, protože Rusko potřebuje prodávat donbaské uhlí a Ukrajina si ho potřebuje kupovat. Situace se tím moc nezmění, protože o zisk se dosud dělili místní oligarchové, než ho ukradli proruští povstalci.
Konflikt v poslední době značně posílil ukrajinskou národní identitu. Ukrajinu zřejmě v dohledné době nepřijme Evropská unie nebo Severoatlantická aliance, protože to naráží nejen na ruský, ale i na německý a francouzský odpor.
Asociační dohoda s Unií ale může pomoci zredukovat korupci a povzbudit ekonomickou reformu. A podvojný hospodářský vztah s Evropou i Ruskem by mohl Ukrajině nabídnout cestu k ekonomické životaschopnosti. To samozřejmě předpokládá, že letošní konflikt opravdu zamrzne.
Pokud jde o Rusko, můžeme předpokládat, že Kyjev a Západ neochotně přijmou status quo na Krymu a v Donbasu, protože se zdá, že nikdo nemá ani ponětí, jak je vyrvat ze spárů Moskvy.
Ruský prezident Putin se snad nepokusí o další územní zisk, pokud si nenajde nějakou novou geopolitickou záminku. V takovém případě mohou protiruské sankce Evropské unie automaticky vypršet v březnu a v červenci. Byly stanoveny na rok, a pokud boje na Ukrajině utichnou, tak se budou těžko prodlužovat.
Dopisovatel agentury Reuters si myslí, že ať to dopadne se sankcemi jakkoli, Rusko už vlastně prochází hospodářskou proměnou.
Při pádu cen ropy a kurzu rublu si vůdci ruské politiky i ekonomiky uvědomují, že postsovětský model plné finanční liberalizace a integrace do globální ekonomiky odsoudil Rusko k nadměrné závislosti na energetickém exportu a průmyslovém dovozu ze západní Evropy.
Rusko trpí klasickými příznaky orientace na přírodní zdroje – měna je nadhodnocená, průmyslový rozvoj upadá, k vysoké spotřebě přispěly vysoké výdaje vlády, domácí výběr daní je slabý a země je mimořádně zranitelná vůči mezinárodním tokům kapitálu.
Rusko by se rádo přeorientovalo na jiný vývojový model, který panuje v Číně, Indii a Brazílii a kdysi pomohl Jižní Koreji a Japonsku. Znamená to větší ochranu domácího průmyslu, větší kontrolu mezinárodních kapitálových toků a menší spoléhání na dovoz, i kdyby to mělo přinést nižší kvalitu a vyšší ceny.
Pokud bude Rusko dál vyvážet své zdroje, bude se jeho obchod i hledání významných spojenců obracet směrem k Číně, která bude díky tomu ještě více ovládat Asii. Může to také posílit vliv čínského vzoru autoritativní vlády jako protiváhy svobodomyslného demokratického modelu, který podporují Spojené státy a Evropská unie. Takový vývoj by Vladimir Putin jistě jen uvítal.
A co bude znamenat zamrzlý konflikt pro Evropu a pro svět? Dobrou zprávou by byl konec bojů na Ukrajině, který by odstranil důležitou překážku ekonomického zotavení Evropy.
Hrozba války ve střední Evropě byla podle komentátora agentury Reuters pravděpodobnou příčinou náhlého hospodářského poklesu v eurozóně a zejména v Německu. Kdyby se válka vrátila, otřes podnikatelské důvěry by zřejmě nevyvážilo žádné stimulační úsilí Evropské centrální banky.
Špatná zpráva zní, že zmrazený konflikt na Ukrajině oslabí poválečnou víru, že evropské hranice se nedají změnit silou, na což si minulý týden opět posteskla německá kancléřka Angela Merkelová. Ve skutečnosti se evropské hranice v posledních 25 letech násilně měnily zejména po rozpadu Sovětského svazu a Jugoslávie.
Zásada státní svrchovanosti byla opakovaně porušena – Spojené státy, Velká Británie a Francie se na ni neohlížely v Afghánistánu, Iráku, Libyi ani v Sýrii, a viděli jsme to i v Izraeli a na Kypru. Takové události se budou nepochybně čas od času vyskytovat dál a nic na tom nezmění, zda budou protiruské sankce pokračovat, nebo ne.
Západ si dělá kvůli zamrzajícímu konfliktu na Ukrajině velké vrásky, ale daleko větší starosti mu zřejmě způsobí globální následky ruského příklonu ke geopolitické a ekonomické sféře vlivu Číny.
Západ se vztahům s asijskou velmocí nijak nevyhýbá a mírové soužití by podle komentátora agentury Reuters mělo být možné i s Ruskem, které se rozhoduje následovat čínský vzor ekonomického řízení, srozumitelného podnikání a nedemokratické vlády.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
