Justiční pracovníci stávkují. „Jsme rukojmí exekutivy, řešení je na ministerstvu,“ říká Dörfl z Vrchního soudu v Praze

7. říjen 2024

V pondělí začala největší justiční stávka v novodobé historii Česka. Odboráři požadují zavedení platových tabulek a patnáctiprocentní navýšení platů. Ministerstvo spravedlnosti ale tvrdí, že tolik peněz ve státním rozpočtu není. „Jsme rukojmími exekutivy, nemáme žádný vlastní orgán, který by mohl prosadit požadavky,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl. 

Kolik zaměstnanců Vrchního soudu v Praze se připojilo ke stávce?

V pondělí ráno nepřišlo 122 zaměstnanců ze 160 z důvodů stávky, nebo podpory stávky jinou formou, například čerpáním dovolené. To znamená, že jsme museli činnost Vrchního soudu v Praze radikálně omezit. Jednání, která snesou určitý odklad, jsme odročili.

Z hlavních trestních líčení zůstává jenom jedno, kde je závazná vazební lhůta. Nekonáním tohoto líčení bychom mohli způsobit značné procesní potíže, takže došlo k dohodě s protokolující úřednicí, která setrvá se soudcem, a hlavní líčení proběhne.

Z civilních a obchodních jednání byla odročena všechna, protože celý úsek vstoupil do stávky. Na insolvenčním úseku dojde k vyhlášení rozsudku v incidenčním řízení, který soudce zvládne bez zapisovatelky.

Čtěte také

Předpokládám, že následující dny budou vypadat podobně. Tentokrát stávka trvá tři dny, nikoli jen jeden jako v květnu – může to mít dlouhodobý dopad na projednávání případu?

Třídenní stávka zabere místa budoucích jednání, která je teď potřeba odročit. K určitému zpoždění pochopitelně dojde. Nejde totiž jen o to, že není přítomná například zapisovatelka, protokolující úřednice nebo vedoucí kanceláře. Do stávky vstoupil i správní aparát soudu, takže nejsme schopni přijímat a odesílat datové zprávy.

Chápete důvody této stávky?

Důvodům, které jsou dlouhodobě komunikovány v řádu let a možná i dekád, rozumím. Pocit zaměstnanců soudů, že jsou jejich platy nespravedlivě nízké, je dán některými konkrétními důvody.

Na okresních soudech vstoupilo do stávky prakticky 100 procent zaměstnanců, protože v posledních letech řeší nad rámec svých úkolů zastavování exekucí vzhledem k oněm dvěma milostivým létům. Nedostali adekvátní odměnu odpovídající zvýšené pracovní povinnosti.

Práce na soudech přibývá a platy rostou opravdu velmi pomalu. Bylo by dobré, kdyby zaměstnanci, na kterých stojí funkčnost spravedlnosti v naší republice, byli adekvátně odměněni.

Čtěte také

Rozumíte vládní argumentaci, že nemá dost peněz, byť problém trvá již několik vládních dekád?

Nejsem schopen říci, jestli je, nebo není ve státním rozpočtu k dispozici oněch 200 milionů, které jsou pro požadavky stávkujících nezbytně nutné, nebo je možné je alokovat z jiných zdrojů.

Jako justice máme velký problém – jsme sice moc ve státě, ale všechny naše požadavky jsou směřovány přes ministerstvo k ministerstvu a rozhoduje o nich ministerstvo.

Do určité míry jsme rukojmími exekutivy a nemáme žádný vlastní orgán nebo reprezentaci, která by byla schopna prosadit adekvátní požadavky. Musíme to tedy ponechat na dohodě našeho ministerstva s ministerstvem financí.

Jako předseda soudu jsem smutný spíše z toho, že se nesoudí. Doufám v nějakou budoucí dohodu, protože nám to skutečně komplikuje práci.

Budete mít pochopení pro tyto problémy, i když se bude ve stávkách pokračovat?

Z mého pohledu jde o nešťastnou situaci. Jako předseda soudu mám samozřejmě velký zájem na tom, aby soudy fungovaly a získávali jsme důvěru veřejnosti. Toto naši práci komplikuje. Bez zaměstnanců si ale neporadíme, a proto jejich požadavky jako soudci vnímáme. Chápeme je a domníváme se, že jsou spravedlivé.

Spustit audio

Související