Jupiter pod palbou
Každé těleso Sluneční soustavy je vystaveno útokům malých těles - planetek, komet a meteoroidů. Ani král všech planet, Jupiter, není výjimkou. V neděli 19. července byla na Jupiteru objevena skvrna, zřejmě důsledek dopadu nějakého tělesa do atmosféry planety. Tento kosmický projektil nám zanechal jizvu tak zajímavou, že se na ni v průběhu následujících hodin zaměřily velké světové dalekohledy.
Skvrnitý Jupiter
Že skvrny na největší planetě Sluneční soustavy nejsou žádnou zvláštností, všichni dobře víme. Tyto atmosférické úkazy se díky velice bouřlivému prostředí neustále mění, mizí a také přibývají. O nejznámější Velké rudé skvrně jsme se učili nejenom my, ale ještě mnoho našich prapředků. Je to totiž bouře, která v atmosféře Jupitera řádí už více jak 300 let. Před pár dny však byla objevena skvrna, které nemá původ ve složitých pochodech Jupiterova ovzduší. Způsobil ji dopad malého tělesa (komety nebo meteoroidu) na povrch planety.
Může za to přitažlivost
Dá se říct, že za takováto bombardování si vlastně Jupiter může sám. Jeho přitažlivost je natolik silná, že na sebe malá tělesa doslova strhává. Vliv Jupitera na dráhy malých těles Sluneční soustavy je velice silný a ty pak mohou klidně skončit nárazem do planety, přičemž po sobě zanechají stopy viditelné několik dní až měsíců. Tento dopad není prvním, jehož důsledky jsme mohli pozorovat. Mnozí z nás nezapomenou na podobnou událost, kterou celý astronomický svět sledoval v přímém přenosu před 15 lety. Slapové síly mezi Jupiterem a kometou Shoemaker-Levy 9, která ho obíhala, v roce 1992 způsobily roztrhání komety. Přes 20 různě velkých úlomků komety pak za dva roky během jednoho týdne dopadlo do atmosféry Jupitera.
Roztrhaná kometa
Dopady úlomků komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994 sledoval Hubblův vesmírný dalekohled a také dalekohledy Keck na Havajských ostrovech. V místech, kam úlomky komety narážely, byly pozorovány výtrysky plynů z atmosféry, později pak tmavé skvrny, které zde byly patrné ještě téměř rok po události. Nejmohutnější z dopadů byl tak silný, že jeho energie daleko přesahovala zásoby všech jaderných zbraní na Zemi. Podle odhadů k podobné srážce dojde v dějinách Jupiteru jednou za několik tisíciletí. Měli jsme tedy obrovské štěstí a jedinečnou šanci tento jev pozorovat.
Podívejte se, jak vypadalo bombardování Jupitera úlomky komety před 15 lety.
Pod dozorem největších
Pravdou je, že původce skvrnky momentálně pozorované v atmosféře Jupiteru, nám takové divadlo nepředvedl. Astronomové odhadují jeho velikost jenom na pár stovek metrů. Tato velikost tělesa by na Zemi způsobila výbuch více než tisíckrát silnější než byla tunguská katastrofa. Ale stometrové těleso není dostatečně velké na to, abychom měli možnost ho zpozorovat ještě před dopadem na Jupiter. Na už existující podopadovou skvrnku v jižní části kotoučku Jupitera upozornil australský amatérský astronom Anthony Wesley 19. července. O několik hodin později se na označené místo podívali také největší dalekohledy světa. 22. června pořídil snímek Gemini North Telescope na Havajských ostrovech. Fotografie je v infračervené oblasti spektra a skvrnka je na ní zobrazena žlutě. Hned následující den zamířil na Jupiter také Hubblův vesmírný dalekohled z oběžné dráhy Země. Získal tak nejkvalitnější obrázek podopadové skvrny ve viditelném světle a skutečných barvách.
Také u nás se pozoruje
Ani čeští astronomové nezaostávají za světovou špičkou. V noci z 22. na 23. července Kamil Hornoch a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd viděli skvrnu přístrojem mnohem menším, než je Hubblův dalekohled. To dává jistou šanci i amatérům a vyznavačům astronomie. Na pozorování však nestačí ledajaký dalekohled. Přístroj, se kterým byla skvrna objevena, měl průměr zrcadla víc než 30 centimetrů.
Podívejte se sami
Pokud vás napadlo utíkat na nejbližší hvězdárnu hned dnes večer, nedělejte to. Neuspěli byste. K tomu, abyste podopadovou skvrnku viděli, je zapotřebí splnit několik podmínek. Jupiter musí být dostatečně vysoko nad obzorem, aby obraz příliš nerušilo chvění atmosféry a skvrnka musí být na přivrácené straně Jupitera. Nejvhodnější podmínky k vidění tmavé skvrny budou v noci z 29. na 30. července ve zhruba dvouhodinovém intervalu se středem o půl třetí ráno. Velkou rudou skvrnu na Jupiteru viděl už kdekdo - ta navíc určitě ještě několik let na své pozorovatele počká. Ale šance vidět na vlastní oči tmavou skvrnu způsobenou dopadem planetky nebo komety, tu hned tak mít nebudeme.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
