Julie Hrstková: Regulace nájemného nefunguje. Přesto se světem valí jako lavina

Česká republika v tom není sama. Výše nájemného, jeho zvyšování a s tím i dostupnost nájemného bydlení, je problémem většiny měst v Evropě. Řada z nich se to snaží vyřešit politicky nejjednodušší cestou – zastropováním cen nájemného, případně striktní regulací, která se týká růstu cen pronájmů, nájemních smluv.

Čtěte také

Julie Hrstková: Sociální bydlení aneb Strašák politiků

Například v Nizozemsku vláda rozhodla o dvouletém moratoriu na zvyšování nájemného v tzv. sociálních bytech. Aktuálně čelí žalobám poskytovatelů, kteří hrozí, že zmrazení ohrožuje plánované investice do rozvoje tohoto typu bydlení.

Těm, kteří nespadají do kategorie sociálního bydlení, nabízí Nizozemsko – Amsterdam, Rotterdam, Haag či Utrecht –, nejdražší nájemní bydlení v rámci zemí Evropské unie.

Francie a Španělsko

V Paříži využívá nájemní bydlení dvě třetiny obyvatel, město reguluje ceny nájemného od roku 2019. Přesto všechno nájemné, především v malometrážních bytech prudce roste.

Čtěte také

Města našla nový způsob bydlení pro sociálně slabé. Pronajímají byty v soukromém vlastnictví

Vedlejším efektem je prudký pokles nabídky bytů – od ledna 2021 do září 2024 se počet nabízených nájemních bytů snížil o 55 procent, zatímco poptávka se zdvojnásobila. Současně prudce roste počet prázdných nemovitostí.

Alarmující situace na trhu s byty ve velkých městech vedla ke zpřísnění už tak silné regulace i španělskou vládu. Ta kombinuje zákaz turistických pronájmů s cenovou regulací nájemného. Výsledek?

Nájemné nafukují poplatky za služby, nabídka bytů klesá, na inzerát se hlásí stovky zájemců, dostupnost bytů je nízká. Počet uzavřených nových nájemních smluv klesl o deset procent.

Potíže mají i Němci

Berlín zavedl přísnou regulaci zvyšování nájemného v roce 2015, o pět let později přišel se zmrazením nájemného. Toto opatření posléze zrušil Ústavní soud.

Čtěte také

Kateřina Smejkalová: Nájemní bydlení v postkomunistickém skanzenu

Průměrné nájemné v Berlíně vzrostlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 výrazněji než v kterémkoli jiném velkém německém městě. Zatímco celostátní průměrný nárůst nájemného činil 4,7 procent, v Berlíně došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu, a to o 8,5 procent.

Bytový fond je v otřesném stavu, na každý byt stojí stovky zájemců a získat jej znamená víc než výhru v loterii. Současně došlo k prudkému poklesu nové výstavby.

Stejné problémy 

Ve všech místech, kde se politici vydali cestou regulace nájemného, to dopadlo stejně – výrazně klesla nabídka bytů a s tím i jejich dostupnost, zhoršila se kvalita bytů a výrazně stoupla cena těch, které z různých důvodů zůstaly mimo systém. Regulace výrazně zvýhodnila stávající nájemníky, udělala však bytový fond nepropustný pro nově příchozí.

Přesto, jak zjistil ekonomický institut při mnichovské univerzitě IFO, má regulace jakéhokoliv typu obrovskou podporu mezi lidmi.

Julie Hrstková, komentátorka HN|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Studie, která se opírala o vyjádření zhruba 18 tisíc účastníků, potvrdila, že většina z dotázaných nechce slyšet o nevýhodách regulace nájemného. Což podporuje politiky v tom, aby regulací rozšířili do dalších měst, případně aby ji neustále zpřísňovali.

Nedostatek bytů trápí celou Evropu. Jde o výsledek nedostatečných investic do bydlení, nepružného městského plánování a tedy mizivé nové výstavby. Regulace není cestou, kterou by se měl kdokoliv vydávat, přestože je politicky extrémně obtížné jí odolat. Její výsledky nesou ovoce, které otráví trh na mnoho dalších let.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin