Jsou polská veřejnoprávní média v krizi?
Polská veřejnoprávní média jsou v krizi. Potýkají se s chronickým nedostatkem peněz, politici se snaží zasahovat do jejich řízení a programů.
Opoziční strana Právo a spravedlnost podle průzkumů míří k vítězství v říjnových volbách. Podle některých názorů by chtěla televizi a rozhlas de facto zestátnit. Jak se do takové situace polská veřejnoprávní média dostala? Co to vypovídá o postavení televize a rozhlasu veřejné služby ve střední Evropě?
V polském Sejmu se debatuje o vysílání veřejnoprávních médií. Podle poslankyně Barbary Bubulové z opoziční strany Právo a spravedlnost Národní rada pro rozhlas a televizi toleruje a akceptuje nevyvážené zpravodajství polské televize. „V lednu uplynulého roku dostala Občanská platforma ve zpravodajství TVP2 prostor 63 minut. Právo a spravedlnost 24 minut.“
Poslankyně Bubulová pokračuje v podrobném výčtu křivd, kterých se veřejnoprávní televize stále dopouští. Právo a spravedlnost směřuje podle všech průzkumů k vítězství v říjnových volbách.
Problém spočívá ve financování
Novinář Krzysztof Luft býval členem vládnoucí Občanské platformy. Dnes je jako nestraník členem polské obdoby české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Varuje před opakováním situace, kdy se konzervativní pravice před deseti lety dostala poprvé k moci.
„Tenkrát se dostala veřejnoprávní média do područí politické strany. Za jediný den se vyměnili ředitelé všech regionálních rozhlasových stanic, o něco později celé vedení. Vedlo to k chaosu, nastaly konflikty mezi nově příchozími a těmi, kteří to vedli předtím. V televizi na sebe posílali bezpečnostní agentury.“
Krzysztofa Lufta do rady povolal bývalý prezident Bronislav Komorowski zvolený za Občanskou platformu. Právo a spravedlnost viní ze zasahování do vedení veřejnoprávních médií liberály z Občanské platformy.
Konzervativní poslanec Jarosław Sellin by se mohl stát příštím ministrem kultury. „Když nastoupila do vlády Občanská platforma, poslala do vedení médií lidi z vlády. Šéfem se stal vysoký úředník ministerstva kultury, jeho zástupcem náměstek ministerstva zemědělství vlády Občanské platformy a Lidové strany. Nikdo jiný tak neporušil standardy jako jejich koalice.“
Obě hlavní politické strany se shodují v jednom. Základní problém veřejnoprávních médií v Polsku spočívá v jejich financování. Dvě třetiny příjmů jsou z reklamy. Výběr televizních a rozhlasových poplatků tak, jak ho známe v ČR, se v Polsku nikdy neuchytil.
„Poplatky jsou v Polsku mrtvé. Platí je asi 10 procent domácností a jedno procento firem. Nemáme spolehlivou metodu na jejich výběr. Poplatky pokrývají čtvrtinu nákladů veřejnoprávních médií, a to je nedostačující. Vede to v případě televize ke komercionalizaci.“
Média jako nástroj propagandy
Právo a spravedlnost to chce změnit. Podle informací deníku Gazeta Wyborcza uvažuje opoziční strana po očekávaném volebním vítězství o financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze státního rozpočtu. Ministerstvo kultury nebo financí, potažmo vláda, by tak měly získat kontrolu. Poslanec Jarosław Sellin obavy ze zestátnění polské televize a rozhlasu mírní.
„Kdyby se mělo něco financovat ze státního rozpočtu, pak by to mohly být formou grantu programové projekty prospěšné k posílení národní jednoty, ale ne instituce jako taková.“
Polský politolog a publicista Maciej Ruczaj upozorňuje, že pokles placení poplatků za rozhlas a televizi se datuje do roku 2008. „Předchozí předseda vlády Donald Tusk asi trošku omylem prohlásil, že poplatky jsou přežitek a že by se neměly platit. S tím, že myslel tím, že vláda připravuje zákon o změně způsobu financování. Vláda zákon nikdy nepřipravila, ale Poláci si z toho vzali to, co potřebovali.“
Podle moderátora Václava Moravce, přednášejícího na Fakultě sociálních věd UK, tendence zasahovat do chodu veřejnoprávních médií, byly přítomny v 90. letech i v ČR.
„Jako důsledky transformací, kterými procházela média veřejné služby ve východoevropském kontextu. Ve východní Evropě, Polsku, Česku, na Slovensku, v Maďarsku, došlo ke vzniku médií veřejné služby z někdejších státních médií. To jsou rezidua minulosti. Politici na začátku 90. let byli pod tlakem veřejnosti, že k transformaci musí dojít, ale zároveň chtěli co nejvíce, aby zůstalo ze státních médií, kdy ti, kteří vládnou, používají je jako nástroj propagandy.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
