"Jsou lakomí, nechtějí platit,"

3. listopad 2009

prohlásil na adresu Evropské unie ruský premiér Vladimír Putin v okamžiku, kdy zřejmě hrozí nové odpojení dodávek ruského zemního plynu pro značnou část Evropy. Co to počátkem letošního roku znamenalo například pro Slovensko či Bulharsko, máme ještě v živé paměti. Při včerejším setkání s dánským premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem Putin doslova řekl: "Ať dají Evropané aspoň tu miliardu."

Narážel tím na to, že Evropská komise v červnu slíbila Ukrajině finanční pomoc u mezinárodních úvěrových organizací. Světová banka, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj tak mají Ukrajině půjčit až 1,7 miliardy dolarů, aby země mohla platit účty za ruský plyn a zároveň zahájit reformu svého energetického sektoru. Putin ale tvrdí, že Ukrajina, jejíž hospodářství vážně poznamenala finanční krize, žádné peníze nedostala.

Už v neděli večer se Putin s příslušným varováním telefonicky obrátil i na šéfa švédského unijního předsednictví Fredrika Reinfeldta, jehož upozornil, že Ukrajina zřejmě nebude schopna Rusku do 7. listopadu zaplatit peníze za dodávky ruského zemního plynu do této země v říjnu. Jeho švédský, ale hlavně unijní partner ho ujistil, že "jak švédské, tak české předsednictví těmto otázkám věnovalo mimořádnou pozornost, což platí i nadále."

Evropská dimenze celého staronového problému samozřejmě má rusko-ukrajinskou předehru. Minulý pátek ukrajinská premiérka Julie Tymošenková svého ruského rezortního partnera Vladimira Putina varovala, že ukrajinský prezident Juščenko zřejmě bude činit překážky řádné úhradě poplatků své země za ruský plyn. Putin pak podnikl varovné kroky směrem do Evropy, jež už jsme popsali. Viktor Juščenko včera skutečně zakázal využívání zlatých rezerv své země na krytí plynového dluhu vůči Rusku a zároveň požadoval přehodnocení rámcové smlouvy o ruských dodávkách této komodity na rok 2010. Putin s Tymošenkovou se dohodli, že Ruská federace v příštím roce Ukrajině dodá 52 miliard kubických metrů této suroviny. Juščenko je přesvědčen, že při trvající hluboké hospodářské recesi na Ukrajině ekonomice jeho země postačí méně než polovina tohoto množství, tedy 25 miliard. Ukrajinský prezident si přitom klade další dvě podmínky: V odpověď na argument, že Ruská federace Ukrajině předem zaplatila tranzitní poplatky ve výši 2,5 miliardy dolarů, Juščenko žádá, aby se současná suma za dopravu ruského plynu přes Ukrajinu zvýšila ze současného 1,70 dolaru za 1000 kubíků plynu na 100 km na 2,60-2,80. A konečně - Juščenko po ruské straně požaduje symetrickou odpovědnost za případné porušení rusko-ukrajinských smluvních vztahů v této oblasti, protože podle jeho názoru jsou požadavky dohody z letošního 19. ledna, kladené na ukrajinskou stranu, mnohem tvrdší než to, co se ve stejném dokumentu žádá po straně ruské.

Důvodů nového rozruchu kolem ruského zemního plynu, putujícího přes Ukrajinu do Evropy, je hned několik. Pojmenujme tedy alespoň dva: Zaprvé - Rusko Juščenka sice už dávno odepsalo, ale přesto mu v současné ukrajinské předvolební kampani za domnělé i faktické ústrky posledních pěti let přesně v duchu putimského uvažování hodlá jaksepatří zatopit. (Popravdě řečeno ani nemusí, protože pro blížící se ukrajinské prezidentské volby se hrdina oranžové revoluce už poměrně dávno odespal sám a nemá ani teoretickou šanci se v úřadě udržet.) A za druhé - temné Putinovo mručení směrem do Evropy má patrně za úkol oblomit ty, kteří mají obavu z výstavby ruských plynovodů Severní a Jižní proud, vedoucí k prohloubení závislosti západu našeho světadílu na ruském plynu, a pokusit se jim znovu dokázat, že Ukrajina je krajně nespolehlivý partner, činící problémy všem. Problémy, jež vzniknou po zprovoznění Severního a Jižního proudu, začneme zřejmě chápat, až se oba plynovody za pár let rozběhnou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: ldo
Spustit audio