Jsme snadná kořist pro politiky, kteří se chtějí zviditelnit. Nepečujeme o běžné, ale o těžce nemocné děti, říká ředitelka kojeňáku

8. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novorozeně, miminko

Pod označením kojenecký ústav u nás najdete už jen dva – v Ústeckém kraji a v Praze. Ale asociace Dítě a rodina, která sdružuje 88 nevládních organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti, už uvádí, že v celé republice máme 26 podobných ústavů pro opuštěné děti do tří let. Drtivá většina z nich se ale jmenuje jinak – nejčastěji Dětské centrum občas doplněné o pozitivní slůvko, jako je Čtyřlístek, Sluníčko nebo Ostrůvek.  

Čtěte také

Označení kojeňák totiž vzbuzuje negativní konotace, kterým se zřizovatelé chtějí vyhnout obloukem. Poslanci mají v těchto dnech projednat novelu zákona, která má umisťování dětí v podobných zařízeních jednou pro vždy zakázat. Ale až někdy za čtyři roky, takže v roce 2025.

V Jihlavě stojí v Jiráskově ulici Dětské centrum, které je příspěvkovou organizací Kraje Vysočina. V poslední době tam mají velký nápor předčasně narozených dětí, které potřebují ambulantní ale i další pravidelnou a soustavnou pomoc. Dvě desítky zdravotních sester a lékařů tam pracují v 24hodinovém provozu, a starají se o nemocné děti.

„Chtěla jsem být jen pediatrem,“ vysvětluje ředitelka Dětského centra v Jihlavě Ivana Ryglová. „Má motivace byla ten systém někam posunout. Taky jsem měla pocit, že půjde o klidnou práci, ale opak je pravdou. Je tam tolik adrenalinu, který jsem nezažila v akutní medicíně. Hlavně je tady ale obrovská nejistota,“ dodává.

Jen snadná kořist?

Od roku 2007 se pohybuje v právním vakuu. „Jsme strašně snadná kořist pro politiky, kteří se chtějí jen zviditelnit, nebo etablovat,“ myslí si.

Přijďte se podívat, jaké děti do tří let tady máme.
Ivana Ryglová, ředitelka a lékařka

Za svůj 16letý profesní život v kojeňáku zažila množství ministrů práce a sociálních věcí, zdravotnictví.

„Kolikrát o vás, rozhodují lidé, kteří tuto problematiku neznají. X-krát jsem je zvala, ale nikdy nikdo nepřišel tak, aby to poznal do hloubky. A teď se jede kampaň. Ráda bych sem k nám pozvala herce, kteří s objevují na Instagramu a říkají, že děti patří domů. Já si to také myslím, ale přijďte se podívat, jaké děti do tří let tady máme.“

Ředitelka Ryglová by všem ráda vysvětlila, že něco jiného náplň bývalých kojeneckých ústavů, a něco jiného je její ústav.

Čtěte také

„Máme děti, které jsou velmi těžce nemocné, postižené, děti z minoritních etnik. Děti, které nikdo nechce, které nechtějí ani pěstounské rodiny, které nechce ani mezinárodní adopce,“ vypočítává.

Dál se věnují dětem v hospicové péči, poskytují úlevné pobyty pro rodiny, které mají velmi těžce postižené děti.

„Jak já mohu chtít po ministru zdravotnictví, aby pochopil tuto problematiku, když ještě před týdnem vůbec nevěděl, že taková zařízení vůbec existují a jakou mají náplň. Myslím si, že jsme jen velmi snadnou kořistí,“ dodává.

Opravdu poslední země EU?

Česko přitom získalo nálepku poslední členské země EU, která nechává děti místo u pečovatelských rodin v ústavech. Když ale zapátráte podrobněji, zjistíte, že různá forma ústavní péče pro nejmenší existuje všude, jen se jí tak neříká.

Čtěte také

Organizace Lumos je jednou z mnoha, které se snaží s umísťováním nejmenších dětí do ústavní péče skoncovat. Založila ji autorka knih o Harry Potterovi J. K. Rowlingová, a zřejmě i to přispívá k velké mediální pozornosti.

Česká pobočka Lumosu se výrazným dílem zasloužila o to, že Evropský výbor pro sociální práva Česko kritizuje. Barbora Křižanová v Lumosu působí a říká, že je v Česku větší prostor pro umísťování dětí do pěstounské péče, jenže se nevyužívá. Zastánci pokračující existence ústavní péče prý v téhle souvislosti šíří nepravdivé mýty.

Víc si už poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Víta Pohanky.

autoři: Vít Pohanka , lup
Spustit audio

Související