Josef Mlejnek: Novinky z Ameriky

Prohibičním federálním zákonem vyvrcholil ve Spojených státech víc než sto let trvající boj za zákaz alkoholu. Roku 1869 vznikla dokonce Strana prohibice, jež postavila i svého kandidáta do prezidentských voleb. První spolkový stát, který na svém území zavedl zákaz alkoholu, byl roku 1849 stát Maine a do konce roku 1919 bylo takzvaně "suchých" už 30 ze 48 amerických států. Za kampaní stály především puritánsko-protestantské kruhy, hlavně jednotlivé církve a ženské spolky.

Již v červnu téhož roku byla v USA jistá Ethelda Bleibtreyová pokutována a uvězněna za porušení zákona o mravnosti. Přestupek spočíval v tom, že se na pláži koupala "nahá", jak uvedl místní tisk. Nicméně za "nahotu" byl označen fakt, že se tehdy patrně nejlepší americká závodní plavkyně, reprezentantka USA, koupala na veřejném prostranství bez punčoch či sukně, což místní zákony nedovolovaly.

Kdyby se tyto zprávy z USA objevily nyní, nastal by obrovský poprask, neboť by si většina lidí musela myslet, že moc v největší světové velmoci převzali islamisté. A ostatně, dle mnohých je devadesát let stará americká realita obrazem nepříliš vzdálené budoucnosti Evropy, až počet muslimských přistěhovalců ještě trochu vzroste a ujmou se vlády.

I česká média čas od času přinášejí, zpravidla v rubrice "Zajímavosti", obrázky modelek, představujících poslední výkřiky muslimské módy pokud jde o ženské koupací úbory - jsou to takové více či méně načančané skafandříky. Redakční komentář je zpravidla lehce ironický, diskuse čtenářů pod internetovou verzí takového článku se pak hemží podobnými výrazy jako ten, který jsem objevil na YouTube pod reklamním spotem na muslimské plavky: stupid religion - hloupé náboženství.

Případ Etheldy Bleibtreyové rozpoutal kampaň, jež nakonec vedla ke zrušení omezujících zákonů. A Ethelda se o rok později stala hlavní hrdinkou olympiády v Antverpách - vyhrála pro USA tři zlaté medaile v plavání, přičemž několikrát překonala světový rekord a na překonání rekordu ve štafetě měla lví podíl. A prohibice už v USA také patří dávno minulosti.

Rozhodně nejsem zastáncem zákazu alkoholu a na plavky mám jednoduchý názor: ať se každý koupe, v čem chce. Vadí mi jiná věc: značně rozšířený druh povrchního historického optimismu, podle nějž musíme ještě chvilku počkat, až i muslimové odhodí nebo alespoň pořádně rozředí to své "hloupé náboženství", tak jak to udělala sekularizovaná západní civilizace, a bude na světě konečně klid a mír. Respektive ho zaplní výskot a hlahol opilých naháčů obého pohlaví, vesele se čvachtajících v moři, aniž by se před sebou předsudečně styděli.

Ale proč ne - existují přece i daleko temnější vize budoucnosti. Jedno mi však stále neodbytně vrtá hlavou: co jsme to vlastně za civilizaci, když úroveň svobody, demokratičnosti a pokroku často hodnotíme dle toho, jak moc se lze beztrestně svléknout na veřejnosti. V Evropě v podstatě už úplně, a zdá se tedy, že vrcholu pokroku bude záhy dosaženo. Běh světa lidstvo přenechá strojům a sejde se nahé na pláži. V jakémsi stupidním ráji.

Autor je politolog