Josef Mlejnek: David Duke, čeští Romové a prasečí chřipka

K nám ve stejném čase z Ameriky zavítal bývalý šéf Ku Klux Klanu a vyhlášený rasista a antisemita David Duke. Jeho příjezd zapadl do atmosféry údajného růstu extremismu, jenž se projevil i pochodem příznivců krajní pravice v Ústí nad Labem a o týden později v Krupce. Média též podrobně informují o osudech romské rodiny z Vítkova, jež se stala obětí krutého a promyšleného žhářského útoku.

Nemusím snad zdůrazňovat, že mi není asi nic vzdálenějšího než názory Davida Dukea, s nimiž rozhodně nesouhlasím a jejichž realizaci bych považoval za nesmírnou tragédii. Ale paradoxně se musím Dukea i trochu zastat. Ať už si myslí, říká a píše co chce, v České republice byl zatčen a vyhoštěn, aniž veřejně pronesl jediné slovo. Prý pouze na základě své knihy, jež však vyšla česky nějaký čas před jeho příjezdem a jejíž vydání se zatím obešlo bez zásahu.

Jak už na tomto místě nedávno upozornil Leo Pavlát, knihu Moje probuzení nedávno vydalo nakladatelství Kontingent Press. Stojí 595 korun (se slevou i méně) a dá se alespoň přes internet normálně koupit. Kniha vyšla a prodává se - její autor byl ale z republiky rychle vyexpedován. To je poněkud absurdní a nepochybně hodně problematické vzhledem ke svobodě projevu, kterou česká ústava garantuje. A problematické to je i vzhledem k platnému paragrafu 260 trestního zákona, jenž zakazuje "podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka". Posezením s příznivci v hospodě u Černého orla totiž Duke nic nepropagoval, rozhodně ne veřejně.

Příslušné orgány se k němu postavily, jako kdyby byl zdrojem nákazy podobné prasečí chřipce. Nevím, ale mám pocit, že by zde Duke nakazil jen nakažené a že se tedy mohl klidně nechat, ať si nosí své jedovaté dříví k vatře obklopené omezeným kruhem svých příznivců. Manévry okolo něj mu udělaly jen reklamu, na kterou by jinak musel vynaložit pěknou sumu dolarů.

Dukeova kniha čítá 757 stran - nevěřím tomu, že si ji budou lidé hromadně kupovat a číst. Za daleko nebezpečnější rasismus považuji latentní a skoro mainstreamový odpor k Romům, projevující se i bezpočtem vtipů na jejich adresu, kolujících často i v takzvaně slušné společnosti. Právě tento odpor vynesl Jiřího Čunka do senátorského křesla a následně i do čela Křesťansko-demokratické unie. KDU se potácí na kraji pětiprocentní propasti a delegáti stranického sjezdu tehdy vědomě očekávali, že by se vsetínská vlna mohla rozšířit po celé republice a dodat straně patřičná procenta. Sám Jiří Čunek na to vědomě sázel - jeho výrok z chatové diskuse deníku Blesk, že Romové jsou ti "opálení", kteří "dělají binec a ohně na náměstích", přece nebyl nějakým nevědomým "uřeknutím" (nebo "uklepnutím"). Spíše šlo o záměrné vyslání signálu, tisíckrát účinnějšího než rasistická bichle o skoro osmi stech stranách. Právě to bylo na Jiřím Čunkovi nejhorší a nejvíc nebezpečné, nikoliv mediálně tolik propírané podezření z korupce či údajně neoprávněně pobírané sociální dávky.

Exekucemi sociálních dávek za účelem zaplacení dlužného nájemného se zase proslavila chomutovská primátorka Ivana Řápková. Ta nedávno v jednom rozhovoru použila i termínu "účinné řešení problematiky nepřizpůsobivých občanů". Přizpůsobiví občané jí vyjadřují podporu, a jistě ne z radosti nad tím, že si chomutovský rozpočet možná trošičku vylepšil bilanci.

Sečteno a podtrženo: Duke jako profláknutý symbol rasismu byl rychle odklizen. Názory, které jsou v české společnosti rozšířené a těm Dukeovým velmi blízké, tady pochopitelně zůstaly.

Autor je politolog