Jordánsko zažívá týden nepokojů. Lidé vyšli do ulic protestovat proti úsporným opatřením

9. červen 2018

Jordánsko, země Západem často označovaná za stabilní útočiště v chaosem zmítaném regionu, se za poslední týden ocitla v nezvyklé vřavě.  Už 30. května propukly lidové protesty poté, co vláda oznámila plán úsporných opatření, který má mít podporu Mezinárodního měnového fondu.

Návrh zahrnoval výrazné navýšení daní pro obyvatele, kteří mají už tak málo peněz a nedostatek práce, píše server Intercept.

Po pěti dnech vytrvalých stávek a protestů odvolal jordánský král Abdalláh II. premiéra Háního Mulkiho, kterého nahradil Umar Razzáz, někdejší ekonom Světové banky, jenž je považovaný za veřejností přijatelného politika. Řada Jordánců ale vyrazila do ulic i poté, co král pověřil nového premiéra sestavením vlády.

Konec daňové reformy

„Mnozí z nás pracují na plný úvazek a ani přesto nedokážou pokrýt základní potřeby své rodiny,“ řekl médiím jeden z protestujících. Demonstranti obviňují vládu z korupce a z toho, že se jí nedaří Jordánce chránit před zájmy zahraničních organizací, jako je Mezinárodní měnový fond, který tlačí na ekonomické reformy země.

Přerozdělení funkcí v kabinetu ale podle demonstrantů nestačí k tomu, aby se zlepšily životní podmínky obyvatelstva. Požadují proto úplné zrušení úsporných opatření. A jak si všímá agentura Reuters, Razzáz po svém jmenování slíbil, že vláda návrh kontroverzního zákon o daňové reformě stáhne. 

Jordánský král Abdullah

Podle serveru katarské televize Al-Džazíra nicméně organizátoři protestů volají i po větší transparentnosti, vytyčení jasných cílů a celkové změně vládní politiky. Kromě toho chtějí znovuzavedení dotací na chléb a pohonné hmoty, které byly zrušeny začátkem roku.

„Dnes už expremiér Hání Mulki je neobratným politikem, kterého jen málokdo v Jordánsku bude postrádat,“ komentuje dění britský deník Economist. Zároveň ale připouští, že ve srovnání s předchozími jordánskými premiéry byl Mulki mnohem otevřenější reformám. Když v roce 2016 převzal vládu, království se řítilo do insolvence.

Opožděné reformy

Poměr státního dluhu k HDP vzrostl z 62 procent v roce 2011 na 93 procent o čtyři roky později. Mulkimu se podařilo trend pozastavit tím, že navýšil celkové příjmy rozpočtu a omezil energetické dotace. Poměr dluhu k HDP se tak zastavil na 95 procentech. Vláda také přijala půjčku od Mezinárodního měnového fondu ve výši přes sedm set milionů dolarů se slibem, že provede další reformy.

Reformy ale měly být provedeny už dávno, tvrdí Economist. Jordánsko se podle něj chová typicky jako jeden z na ropu bohatých států Perského zálivu. Vláda nabízí firmám štědré dotace, třetina zaměstnanců pak pracuje ve veřejném sektoru. Země ale nedisponuje žádnými přírodními zdroji. Ekonomika za loňský rok vzrostla o pouhá dvě procenta. Války v Sýrii a v Iráku stejně jako hospodářský pokles v Saúdské Arábii poškodily jordánský vývoz. Nestabilita v regionu odrazuje turisty.

Klasický chléb je v Jordánsku dotovaný

Mezinárodní měnový fond požaduje, aby Jordánsko snížilo v následujících čtyřech letech podíl dluhu k HDP na 77 procent. Jordánské úřady doufají, že takového cíle dosáhnou ekonomickým růstem. Ten se od roku 2010 pohybuje na třech procentech.

Jordánsko bude muset vyvážit svůj rozpočet, což dále uškodí už tak příliš zatěžované populaci. Každý pátý Jordánec žije pod oficiální hranicí chudoby, která je sedmdesát dinárů, v přepočtu necelých sto dolarů měsíčně. S takovým příjmem je obtížné vyžít kdekoliv v zemi, obzvláště v předraženém hlavním městě Ammánu. Jedním z hesel protestů je slogan „my nemáme nic“, což je podle britského týdeníku jen mírná nadsázka.

Nejchudší občané dostávají dávky od Národního podpůrného fondu, státní organizace, která podporuje více než devadesát tisíc rodin. Podle nedávné studie dostává většina příjemců méně než padesát dinárů měsíčně.

Velkou část jordánského rozpočtu na sociální zabezpečení přitom spolknou neefektivní dotace, jejich omezení ale vyvolalo vlnu nevole. Cena pohonných látek pak stoupla za poslední rok pětkrát. A cena chleba se v lednu téměř zdvojnásobila, informuje týdeník Economist.

Spustit audio