Jordánsko je průkopníkem v ochraně přírody na Blízkém východě. Ve spolupráci s Českem
Na mnoha římských mozaikách, které se zachovaly na Blízkém východě, jsou vyobrazené živočišné druhy, které jakoby do těchto končin nepatřily.
Lvi, zebry, pštrosi i sloni jsou na dva tisíce let starých obrazech běžní. V době Ježíše Krista, byla Palestina zemí zaslíbenou, která lidem poskytovala všechno, co potřebovali. Za dvě tisíciletí se Blízký východ a severní Afrika změnily k nepoznání.
Říční koryta vyschla, lesy zmizely a obdělávaná pole přemohla poušť. Z části jsou na vině dlouhodobé klimatické změny, přemnožení člověka a jeho drancování zdrojů. Zásoby vody v Saúdské Arábii, Iráku, Sýrii a Jemenu dosáhly vrcholu využitelnosti a začaly klesat.
V situaci, kdy člověk nemá co pít, jakoby starost o zbytky divoké přírody byla luxusem. Zájem o ochranu přírody přesto v arabských zemích Blízkého východu roste. Libanonští ekologičtí aktivisté se snaží obnovit porosty cedrů, které jejich předchůdci v minulých staletích nemilosrdně vykáceli.
Zachráněný halančíkovec jordánský
Jordánci usilují o obnovu oáz, vyschlých z důvodu čerpání spodních vod. Jordánsko je v ochraně přírody na Blízkém východě průkopníkem a rozšiřující se soustavou přírodních rezervací je pro jiné země vzorem.
Vláda začala v Azraku čerpat v 80. letech minulého století vodu ve velkém. Zásobuje jí čtvrtinu hlavního města Ammánu, který leží 100 km odtud.
Hladina podzemní vody rapidně klesala a mokřady v Azraku před 20 lety vyschly. Ve snaze ekologickou katastrofu zvrátit se teď malá část odčerpávané vody vrací potrubím na povrch oázy.
"Plánem je vrátit do původního stavu 10 procent mokřadů. Zatím jsme dosáhli 4 až 5 procent," informuje Muhammad al-Kádí. Tenhle místní patriot se záchraně oázy věnuje naplno. "Počet druhů ptáků, kteří tudy migrovali před vyschnutím mokřadů, byl asi 350, teď jich je 250. Obrovský úspěch," říká Muhammad.
Královská společnost zachraňuje přírodu
Oáza Azrak bývala důležitou zastávkou stěhovavých ptáků. Kdysi tu odpočívali muslimští poutníci na cestě do Mekky. Potravou pro ptáky byla i malá rybička halančíkovec jordánský, zdejší endemit. Před vyhynutím ho zachránil odchyt z vysychajících mokřadů. Choval se v akváriích a teď se ochránci přírody pokoušejí halančíkovce vysadit znovu.
"Tohle byla první oblast, odkud se začala voda pro Ammán pumpovat. Tak to tu dříve vypadalo," ukazuje Muhammad fotografii na informační tabuli. Jsou na ní obrovské vodní plochy, zatímco v reálu je vyprahlá černá zem.
Jordánci si ekologické hrozby uvědomují víc, než jiné národy na Blízkém východě. Mokřady Azrak navštěvují školní exkurze. Tabuli s historickými fotografiemi si prohlíží zbožná muslimská rodina se dvěma dcerami:
"Chci se s dětmi podívat, jak se příroda v Jordánsku za poslední desetiletí proměnila. Obrázky původní krajiny, které jsme viděli, na nás zapůsobily. Civilizace ničení přírody hodně poznamenala," říká muž z Ammánu a z dřevěných chodníčků ukazuje dcerkám vzácný kousek křehké divočiny.
O záchranu mokřadů v Azraku usiluje jordánská Královská společnost pro ochranu přírody. Stará se o desítku rezervací, které hodlá rozšiřovat. Koncept společnosti spočívá v zapojení místních lidí do rezervací. Ať už přímo jako rangerů a ochránců přírody, nebo skrz dílny, které jsou součástí rezervací a ve kterých místní lidé najdou obživu.
Beduíni dřive lovili, teď chrání
Několik takových dílen se nachází v Azraku nedaleko mokřadů. Třicetiletá Wafa vyrábí ruční papír. Sběračkou z velkých pozinkovaných nádrží sbírá hnědou kašovitou hmotu. Nalévá jí na plátno do dřevěné formy velikosti A4. Pak formu odstraní a překryje hmotu rozetřenou po plátně další vrstvou látky.
Je jednou z více než dvacítky žen, které v oáze Azrak na východě Jordánska zaměstnaly ekologické mikroprojekty.„Z ručního papíru vyrábíme sešity a notýsky a Královská společnost je distribuuje do obchodů po celé zemi," ukazuje polici s výrobky Wafa.
V budově na okraji oázy je šest dílen. Wafa pracuje také na výrobě dřevěných hraček. Z otevřených dveří je slyšet tři její kolegyně, které vyřezávají dřevěné skládačky a kompletují dětské bubínky. Dílny jsou součástí objektu, kde se ubytovávají turisté. Do oázy Azrak je lákají místní chráněné mokřady nebo pouštní rezervace na záchranu arabských přímorožců.
„Je to pro mě jediná možnost práce. Byla jsem ženou v domácnosti a starala se o děti, tohle mi moc vyhovuje. A projekt podpořili Češi," říká Wafa. Českou účast připomíná cedulka vedle vchodu do dílny na recyklaci papíru.
Podle Bohumila Jirkala, zástupce českého velvyslance v Ammánu, se česká rozvojová pomoc v Jordánsku orientuje na projekty v oblasti životního prostředí:„Přijdou s nápadem, že chtějí peníze na výrobu ručního papíru v rezervaci. Nebo s myšlenkou, aby zaměstnali lidi, kteří bydlí v okolí rezervace, že by potřebovali nakoupit stroje na broušení nerostů," vysvětluje Bohumil Jirkal proces navázání spolupráce.
V jiné rezervaci, ve skalnatých horách kolem kaňonu Múdžib nad Mrtvým mořem, zaměstnává Královská společnost pro ochranu přírody jako ochránce a rangery místní beduíny. Jedním z nich je čtyřicetiletý Taufík:
„Hodně našich zaměstnanců byli dříve lovci, teď v rezervaci proti lovu bojují. Skrze Královskou společnost dospěli k přesvědčení, že místní přírodu je třeba chránit," přibližuje Taufík změnu v myšlení beduínů.
„Tady jsou stopy hyeny, vedle stopy malých kozorožců. Období říje je v září. V půlce března přicházejí na svět," ukazuje Taufík. V rezervaci jsou kozorožců stovky. Lov je v Jordánsku vyhubil, ve Vádí Múdžib je Královská společnost úspěšně vrací do volné přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
