Jisté "ano" ČR pro EU?

20. květen 2003

Blížící se referendum o vstupu České republiky do Evropské unie má už dnes poměrně předvídatelný výsledek. Pokud se v příštích týdnech nestane nic zcela mimořádného, co by mohlo nějak zásadně změnit názory občanů a ani se dramaticky nepropadne předpokládaná volební účast díky povětrnostním vlivům, bude asi výsledek referenda o Evropské unii přibližně odpovídat dostupným průzkumům veřejného mínění. A ty se zdají být celkem jasné.

Renomované agentury, které shromažďují statistické údaje o náladách a postojích obyvatel České republiky k Evropské unii se zatím vesměs shodují v tom, že většina našich občanů přece jen dá vstupu do unie zelenou.

Netrpíme navíc problémem, jenž právě o minulém víkendu vyvolal dosti napínavé drama se šťastným koncem u našich nejbližších sousedů na Slovensku, a který v současné době působí také hodně horké chvíle mnoha proevropským politikům v Polsku, kde platí takzvaná padesáti procentní klausule. To znamená, že referendum by bylo neplatné, kdyby se ho zúčastnila méně než polovina občanů. Jak se ukázalo, Slováci tuto hranici nakonec překonali jen o dvě procenta a dá se říci, že s vypětím všech sil, když tamní politici vyzývali občany k účasti na hlasování, dokonce i během moratoria. Vlastně v rozporu s příslušným ustanovením zákona.

Naše uspořádání referenda žádná taková omezení, jako je padesáti procentní klausule, neobsahuje. Byť někteří poslanci ve Sněmovně ji také navrhovali. Přesto by mohla případná nízká volební účast nakonec působit trapně, jako se to stalo nedávno v Maďarsku, kde se k referendu o vstupu země do Evropské unie dostavilo necelých šestačtyřicet procent občanů. To na mezinárodní scéně nutně vyvolává nepříjemný dojem, že kandidátský stát nemá o vstup do unie moc velký zájem.

U nás se zatím očekává účast mezi šedesáti a sedmdesáti procenty, podobně jako před časem ve Slovinsku anebo v Litvě, kde referendum vyznělo dosti přesvědčivě.

Bližší pohled na předkládaný výsledek červnového referenda se ale neobejde bez vážných otázek. Je-li téměř jisté, jak se říká často kolem nás, že Česká republika brzy vstoupí do Evropské unie, je stejně evidentní, že naše podpora členství v Evropské unii dlouhodobě a trvale klesá. Upadala průběžně po celých uplynulých třináct let. A můžeme se ptát. Obrátí se snad tento trend po našem začlenění do evropských struktur anebo budeme jen stále více nespokojeni?

Z dubnového průzkumu veřejného mínění agentury STEM, který si u ní mimochodem objednala a zaplatila Evropská komise, vyplývá, že pro vstup České republiky do unie hodlá hlasovat jen asi jednapadesát procent lidí, zatímco zbylých devětačtyřicet procent buď stále ještě neví jak hlasovat anebo chce hlasovat proti.( Konkrétně dvaatřicet procent prý dosud neví a sedmnáct procent ví, že do unie nechce.) To představuje skutečně jen velmi těsnou prostou většinu.

A pak jsou zde rozdíly mezi různými sociálními skupinami. Například důchodci, kteří tvoří asi čtvrtinu naší populace, podporují začlenění České republiky do Evropské unie výrazně méně, jen asi ze třiačtyřiceti procent. Naprostá většina starších lidí u nás má, podle průzkumů agentury STEM obavy, že se po vstupu České republiky do unie zhorší úroveň sociálního zabezpečení a tím i jejich životní úroveň a celkové společenské postavení. Tři čtvrtiny penzistů se domnívají, že budou nové poměry těžko snášet a mají za to, že ekonomika půjde dolů. Česká společnost ztratí ohledy ke starým lidem a zanikne většina národních zvyků.

Pokud, i přes své obavy, chtějí důchodci v referendu hlasovat pro náš vstup do Evropské unie, odůvodňují to tím, že "členství může být přínosem pro budoucnost našich dětí a vnoučat." Jinými slovy se obětují.

"Vím, že senioři mají nejvíce pochybností", komentoval výsledky průzkumu velvyslanec Evropské unie v Praze, Ramiro Cibrián. Podle jeho názoru je to tím, že starší lidé u nás mají o Evropské unii nejméně informací. Jestliže podobná skepse převládá hlavně mezi těmi, kdo se hlásí k levici a ke komunismu, dá se to nejspíš vysvětlit tím, že nevědí, co je čeká.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.