Jiří Pehe: Studentské volby zatím vždy dopadly jinak než ty skutečné

15. prosinec 2022

Ve studentských volbách, které pořádá pravidelně organizace Člověk v tísni na středních školách, mohou vyjádřit svoje politické preference mladí lidé, kteří se zatím nemohou kvůli svému věku účastnit voleb skutečných. Pořádání těchto voleb nanečisto, jak se jim také říká, je záslužný počin. Už proto, že vtahují na čas středoškolské studenty do politického dění a nutí je přemýšlet politicky.

Jelikož se konají vždy několik týdnů před volbami reálnými, mohli bychom je vnímat jako indikátor toho, jak skutečné volby dopadnou. Jenže v tom jsou studentské volby takříkajíc nepoužitelné. Anebo řečeno lépe: zatím byly vždy spolehlivým indikátorem toho, jak skutečné volby nedopadnou.

Čtěte také

Podíváme-li se totiž na jejich výsledky za posledních deset let, na prvním místě se pokaždé umísťují politické subjekty a politici, kteří ve skutečných volbách následně nikdy nevyhrají. Ba často úplně propadnou.

Ve studentských volbách, které se konaly před těmi sněmovními v roce 2013, zvítězila TOP 09, těsně následovaná Piráty. V těch skutečných ale zvítězila sociální demokracie, na druhém místě se umístilo hnutí ANO.

Generační rozdíly

V roce 2017 u studentů opět vyhráli Piráti, s velkým náskokem před ANO a TOP 09. Ve skutečných volbách ale vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO, zatímco TOP 09 se málem nedostala do sněmovny.

Čtěte také

V roce 2021 zvítězila u studentů koalice Pirátů a hnutí Starostů a nezávislých, těsně před koalicí Spolu. ANO získalo pouhých 8,5 procenta. V reálných volbách zvítězila koalice Spolu, těsně následovaná hnutím ANO.

Podobně tomu bylo v prezidentských volbách. Před jejich prvním kolem v roce 2013 studenti dali nejvíce hlasů, téměř 41 procent, Vladimíru Franzovi, na druhém místě se umístil s velkým odstupem Jan Fischer a teprve za ním Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman, kteří ve skutečných volbách postoupili do druhého kola.

V roce 2018 u studentů před prvním i druhým kolem vyhrál s velkým náskokem Jiří Drahoš. Prezidentský mandát ale obhájil Miloš Zeman, který před prvním i druhým kolem skončil u studentů na druhém místě.

Čtěte také

Před nadcházejícím prvním kolem prezidentských voleb zvítězila ve studentském hlasování Danuše Nerudová s 54 procenty, což by jí ve skutečných volbách stačilo k získání prezidentského mandátu už v prvním kole. Petr Pavel se umístil na druhém místě s necelými 26 procenty. Andrej Babiš skončil s necelými 10 procenty třetí.

Co je hlavním důvodem pro velmi rozdílné výsledky ve studentských volbách a těch skutečných kromě toho, že studenti reprezentují jiný generační pohled? Zjevně především skutečnost, že studentské hlasování nanečisto umožňuje vyjádřit emoce. Ve volbách skutečných mnoho voličů ale hlasuje spíše takticky a nezohledňují tolik jako dnešní mladá generace, jak ten který kandidát skóruje na sociálních sítích.

Jiří Pehe

Studentské volby ale každopádně vyjevují značné generační rozdíly. Průzkumy ukazují, že kdyby se počítaly jen hlasy lidí nad 60 let věku, vyhraje s velkým náskokem Babiš. Nerudová je velmi silná i u mladých voličů mezi 20 a 30 lety věku. Pavel, zdá se, má nejsilnější bázi mezi voliči ve středním věku.

Co nám tedy studentské volby říkají o těch skutečných? Zatím snad jen to, že téměř jistě vyhraje někdo jiný než vítěz voleb studentských. Danuši Nerudové nezbývá než doufat, že tentokrát tomu bude poprvé jinak.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.