Jiří Pehe: Spolupráce SPD a Trikolory dává smysl, ale je plná rizik
Dvě radikálně pravicové strany – Svoboda a přímá demokracie a Trikolora – podepsaly nedávno memorandum o spolupráci ve všech následujících volbách. Detaily této spolupráce zatím nezveřejnily, ale dá se předpokládat, že se vydají cestou, která se osvědčila v případě současných vládních stran. Ty před volbami vytvořily dvě volební koalice.
Výhodou takového postupu především je, že se ve volbách nepoztrácejí hlasy toho politického subjektu, který by v případě samostatné kandidatury nepřekročil pětiprocentní hranici voličské podpory, která je podmínkou pro vstup do Sněmovny. Nebudou se tak tříštit hlasy alespoň v jedné části radikálně pravicového politického spektra.
Čtěte také
Vezmeme-li v úvahu, že SPD získává pravidelně okolo deseti procent hlasů a Trikolora se pohybuje v rozmezí dvou až tří procent voličské podpory, mohly by ve Sněmovně mít po příštích volbách radikálně-pravicové strany silnější zastoupení než nyní. Což by také zvýšilo jejich šance na účast v příští vládě po boku hnutí ANO, pokud by ANO dosáhlo přinejmenším stejných výsledků jako v minulých sněmovních volbách.
K výhodám tohoto nového spojenectví patří i skutečnost, že volební koalice SPD a Trikolory může zmenšit šance nového politického subjektu v této části politického spektra, strany Jindřicha Rajchla PRO, stát se silným konkurentem SPD a Trikolory.
Volební zisky
Čtěte také
Jak známo, Rajchl byl sám členem Trikolory do ledna roku 2022, ale po neúspěšné kandidatuře na předsedu strany, kterýžto post obhájila Zuzana Majerová, se rozhodl založit vlastní politický subjekt s podobným programem. V některých posledních průzkumech měla jeho nová strana podporu na úrovni Trikolory.
Vedle několika zmíněných výhod s sebou ale nese nové spojenectví mezi SPD a Trikolorou nemálo rizik. Ta hlavní souvisí s vnitřním fungováním obou stran. Zatímco SPD je vůdcovská strana, v níž o všem zásadním rozhoduje její zakladatel Tomio Okamura, Trikolora mnohem více funguje jako tradiční politická strana. Její existence nestojí a nepadá s Majerovou v jejím čele, což o vztahu SPD a Okamury nelze říct.
To může v budoucnosti vytvářet nemalé komunikační problémy. Vezmeme-li v úvahu, že SPD coby vůdcovská strana je navíc mnohem silnější než Trikolora, přičemž právě SPD je pro obě strany zárukou, že jejich společná koalice překročí potřebných 8 procent voličské podpory, může si SPD, potažmo Okamura, v nové koalici mnohem více diktovat podmínky spolupráce.
Čtěte také
Koalice obou politických subjektů pravděpodobně nebude mít problémy s formulováním společného programu, protože obě strany kromě skeptických postojů k Evropské unii a našemu členství v Severoatlantické alianci i kritických pohledů na zrovnoprávňování některých menšin, hájí také spíše proruské postoje v probíhající válce Ruska s Ukrajinou. Pokud jde o ekonomiku, jsou obě populistické.
Problémy ale mohou mít při hledání klíče, jak si mezi sebou rozdělit volební zisky. A také při hledání společného postupu v případných povolebních vyjednáváních.
Politologové a komentátoři občas spojují SPD i Trikoloru s politickým podnikatelstvím, v němž hrají velkou roli peníze, které tyto subjekty získávají od státu po volbách. Případné dělení zisků mezi oběma subjekty tak bude skutečným minovým polem. Pokud nenaleznou pevný klíč, jak si zisky rozdělovat, může jejich spolupráce rychle skončit.
Prvním testem pro nové spojenectví budou volby do Evropského parlamentu v příštím roce. Okamurova strana získala v minulých evropských volbách dva mandáty. Pokud koalice SPD a Trikolory tento relativní úspěch přinejmenším nezopakuje, je možné, že se nové spojenectví nedožije sněmovních voleb v roce 2025.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
