Jiří Pehe: Senát USA vyšetřuje Trumpovu vládu kvůli možnému spáchání válečného zločinu
Výbor pro ozbrojené síly horní komory Kongresu USA, v jehož čele stojí republikánský senátor Roger Wicker, zahájil vyšetřování ministra obrany Peta Hegsetha a admirála Franka Bradleyho kvůli možnému spáchání válečného zločinu.
K tomu mělo dojít 2. září, kdy americké ozbrojené síly zaútočily na plavidlo údajných pašeráků drog v Karibském moři. Dva členy posádky, kteří přežili, zabil následný útok.
Čtěte také
V USA se rozpoutala debata, zda zabití dvou lidí, kteří nekladli odpor, a měli být tedy podle mezinárodního válečného práva zajati, nikoliv usmrceni, není válečným zločinem. V tomto kontextu se debatuje o tom, kdo vlastně druhý útok nařídil.
Příkaz k ničení plavidel údajně převážejících drogy dal Hegseth, který přes video první útok 2. září osobně sledoval. Následný útok se měl ale údajně odehrát na příkaz admirála Bradleyho, který vede vojenské operace USA v Karibském moři.
Hegseth i prezident Donald Trump Bradleyho brání s tím, že útoky na lodě pašeráků, s cílem je zničit, jsou legitimní, protože drogové kartely ohrožují bezpečnost USA.
11 potopených lodí
Od září americké ozbrojené síly potopily v Karibském moři a Tichém oceánu 11 člunů a usmrtily více než 80 lidí, kteří se na nich plavili, s tím, že šlo o pašeráky drog ohrožujících bezpečnost USA.
Čtěte také
I toto tvrzení bude nyní zřejmě předmětem vyšetřování v Senátu, protože Trumpova administrativa ani v jednom případě nedoložila, že zabití členové posádek potopených lodí byli skutečně pašeráci drog.
Bílý dům tvrdí, že většina potopených lodí plula z Venezuely, jejíhož prezidenta Nicoláse Madura označil oficiálně za hlavu drogového Kartelu sluncí. Útoky na lodi pašeráků tak podle expertů možná byly jen přípravou na vojenskou akci proti Madurově režimu.
Spojené státy přesunuly k pobřeží Venezuely největší letadlovou loď na světě a desítky dalších vojenských plavidel. V oblasti je nyní 15 tisíc amerických vojáků, přičemž další síly jsou k dispozici na základnách v Puerto Ricu a na základně Guantánamo na Kubě. Američtí vojáci jsou též v El Salvadoru či na ostrově Aruba.
Předehra k zásahu?
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, jehož rodiče přišli do USA z Kuby, se dlouhodobě netají tím, že si přeje změnu režimu nejen na Kubě, ale také ve Venezuele a Nikaragui.
Čtěte také
Boj Trumpovy administrativy s údajnými pašeráky drog a drogovými kartely je podle řady amerických politických komentátorů jen předehrou k vojenskému zásahu v samotné Venezuele a následné změně režimu.
Zatímco většina americké veřejnosti by neměla problém se svržením brutální Madurovy vlády, jen menšina podporuje vojenské řešení. A Trump nemá podporu většiny Američanů ani pro potápění lodí, aniž by Bílý dům předložil důkazy, že se na nich skutečně pašovaly drogy do USA. Sílí též hlasy, že Bílý dům potřebuje k zásahům souhlas Kongresu.
Průlomové vyšetřování
Vyšetřování senátního výboru je průlomové, protože ukazuje, že v Senátu jsou nyní ochotní spolupracovat republikáni s demokraty. Jinými slovy, řadě republikánských senátorů dochází trpělivost s Trumpovým obcházením Kongresu.
Vyšetřování přichází poté, co obě komory Kongresu odhlasovaly zákon přikazující ministerstvu spravedlnosti, aby vydalo kompletní dokumentaci týkající se pedofila a organizátora sexu s nezletilými Jeffreyho Epsteina. Trump, jehož jméno se v Epsteinových složkách mnohokrát vyskytuje, se snažil vydání dokumentace zabránit.
Vyšetřování Senátu ohledně možného spáchání válečného zločinu při potápění lodí údajných pašeráků drog je tak pro Trumpa další nepříjemnou zprávou. Nejen proto, že je přímým ohrožením Hegsetha, který za zásahy nese přinejmenším politickou odpovědnost, ale též proto, že ukazuje, že mezi republikánskými zákonodárci sílí odpor k některým praktikám Trumpova Bílého domu.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
