Jiří Pehe: Rusko nalilo Severoatlantické alianci novou krev do žil
Pokud byly jedním z hlavních důvodů pro ruskou invazi na Ukrajině obavy, že se Severoatlantická aliance postupně rozšiřuje na východ a úzce spolupracuje s některými postsovětskými republikami, které členy NATO nejsou, dosáhl Vladimir Putin pravého opaku toho, co zamýšlel.
Ukrajina se sice členskou zemí NATO ani po skončení války hned tak nestane, ale vojenská podpora Severoatlantické aliance pro Ukrajinu od začátku ruské invaze významně vzrostla. Pokud Rusko neovládne celou Ukrajinu, což se nejeví i zásluhou dosavadní pomoci ze strany členských zemí aliance jako reálné, bude poválečná Ukrajina vyzbrojena s pomocí NATO nejmodernějšími zbraněmi a těsně s aliancí spolupracovat.
Čtěte také
Členy NATO se naopak možná brzy stanou Švédsko a Finsko. Veřejné mínění i politické nálady v obou těchto doposud vojensky neutrálních zemích ve světle Putinovy války na Ukrajině nyní favorizují připojení k Severoatlantické alianci. Zda se jedna nebo obě nakonec ke vstupu do NATO odhodlají, se dozvíme nejpozději v červnu.
Putin tak nakonec nejspíš dosáhne pravého opaku toho, co zamýšlel – tedy zabránit Ukrajině v úzké spolupráci s NATO a odstrašit od možného vstupu do aliance země, jako jsou Finsko nebo Švédsko.
Východní křídlo NATO
Bude-li nakonec výsledkem Putinova vojenského dobrodružství okupace východních části Ukrajiny, přičemž zbytek Ukrajiny bude po skončení horké fáze konfliktu postupně po zuby vyzbrojen nejmodernějšími západními zbraněmi, a hranice Ruska se Severoatlantickou aliancí se v případě vstupu Finska prodlouží o více než tisíc kilometrů, budou strategické schopnosti ruského vůdce k smíchu. Možná časem dokonce i v samotném Rusku.
Čtěte také
Tím ale výčet dopadů Putinova politického a vojensko-strategického neumětelství nekončí. Popularita NATO totiž nevzrostla jen v zemích, jako jsou Finsko a Švédsko, ale i ve většině členských zemí.
Kupříkladu u nás se podle posledního průzkumu veřejného mínění z dílny agentury STEM vyšplhala na rekordních 78 procent. Podobný nárůst popularity NATO vidíme i v největších zemích západní Evropy včetně Francie, která měla k Severoatlantické aliance v minulosti často ambivalentní postoje.
Evropská unie sice dál plánuje posílit svoje vlastní obranné síly, ale už se téměř přestalo mluvit o tom, že by mělo jít o jakousi alternativu k Severoatlantické alianci. Naopak je jasné, že případná evropská armáda musí být s úspěšnou vojenskou aliancí, kterou NATO je, úzce propojena.
Čtěte také
NATO ve světle ruské agrese též významně posílilo svoje východní křídlo. Slovensko umožnilo Američanům využívání dvou leteckých základen na svém území a schválilo přítomnost vojenské jednotky NATO. Východní křídlo NATO v podobě přesunu jednotek a techniky z jiných členských států rapidně posiluje také v baltských státech, Polsku a Rumunsku.
Máme tedy takříkajíc v přímém přenosu co do činění s krachem Putinovy politiky, jejímž jedním cílem bylo NATO oslabit nebo rozložit.
Dokonce, i kdyby se v USA dostal k moci zpět Donald Trump, bylo by pro něj těžké oslabit, či ukončit americké členství v NATO. Nejen proto, že se i v očích americké veřejnosti během konfliktu na Ukrajině osvědčilo, ale též proto, že řada členských států aliance v Evropě se na Putinovo vojenské dobrodružství rozhodla zareagovat zvýšením vojenských výdajů, jejichž nízká úroveň byla hlavním důvodem Trumpovy kritiky aliance.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
