Jiří Pehe: Novela antidiskriminačního zákona budí zbytečné emoce
Skupina poslanců z hnutí ANO, sociální demokracie a Pirátů připravila novelu antidiskriminačního zákona.
Ta ještě ani nedorazila do Sněmovny a mezi některými politiky na pravici už budí silné emoce.
Antidiskriminační zákon ochrání pracovníky, kteří nemluví česky. Nejde o zvýhodňování, říká ministr
Zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie by v České republice měli získat větší ochranu před diskriminací. Kontrolovat dodržování rovných podmínek by měl úřad ombudsmana. Počítá s tím novela antidiskriminačního zákona, kterou by v pátek měli schvalovat poslanci. Norma má poslední šanci na přijetí před nadcházejícími volbami, vláda ji přitom Sněmovně předložila už v prosinci roku 2015.
Vadí jim, že by antidiskriminační žaloby mohli nově podávat nejen dotčení jedinci, ale i neziskové organizace. Kritizují též možnost podávat hromadné žaloby, jakož i přesun důkazního břemene i na žalovanou stranu.
Podle poslance ODS Marka Bendy je novela nesmysl, povede prý pouze k tomu, že začneme živit neziskové organizace. Nelíbí se mu, že jedním z dopadů novely by mohla být i možnost žalovat nejen za konkrétní projevy diskriminace, ale kupříkladu i za diskriminační ustanovení ve vnitřních předpisech firem.
Ač, jak už bylo řečeno, je novela i dílem skupiny poslanců za hnutí ANO, i poslanec za ANO Partrik Nacher je zásadně proti novele. Tvrdí, že je to prý další plamínek do plápolajícího ohně progresivismu, který se projevuje v podobě debat o manželství pro všechny, ratifikace Istanbulské smlouvy zamezující násilí na ženách, nebo o změnách pohlaví ve dvanácti letech.
Vymáhání platných zákonů
Taková argumentace, kterou slyšíme v poslední době nejen od Nachera, ale od mnoha dalších obránců tzv. tradičních hodnot a pořádků, je ovšem značně zjednodušená. I kvůli tomu, že takříkajíc míchá jablka s hruškami.
Snahy zefektivnit možnosti boje s diskriminací totiž nejsou totéž jako snahy bořit s pomocí zákona některá dosavadní tabu a legalizovat některé nové instituty. Jinými slovy, lze jistě vést demokratickou debatu o uzákonění manželství homosexuálů coby rozšíření existujícího institutu manželství mezi mužem a ženou na svazek mezi dvěma jedinci.
Manželství přináší do společnosti nový život, to homosexuální páry nedokáží, říká lidovecký poslanec
Mají mít stejnopohlavní páry právo uzavírat manželství? Umožnit to má návrh poslankyně Radky Maxové (ANO), který je na programu nadcházející schůze Sněmovny. Je česká společnost připravena na manželství pro všechny, nebo je třeba hájit tradiční rodinu?
Argumenty, že neumožnění manželství homosexuálů je formou diskriminace samozřejmě zaznívají, ale jako formu diskriminace nelze nemožnost uzavřít takové manželství stíhat, dokud manželství homosexuálů nebude uzákoněno.
Antidiskriminační zákon je naopak namířen na potírání diskriminace, která porušuje už existující práva. Ta jsou jasně stanovena ústavou i zákony.
A jelikož se jedná o práva, která se na jedné straně dotýkají konkrétních jedinců, jsou-li jim odepírána, ale zároveň mají coby základ ústavního a demokratického pořádku širší společenskou platnost, je zcela na místě, aby bylo možné individuálně, hromadně anebo prostřednictvím občanských sdružení napadat i obecná ustanovení (kupříkladu ve vnitřních řádech firem), která mají diskriminační povahu, a tím de facto porušují právní a ústavní řád země.
Každodenní diskriminace ženám zvyšuje tlak, a to doslova
Nová studie přináší důkazy o tom, že často a rutinně zažívané okamžiky pohrdání, neúcty a odstupu mají konkrétní dopady na lidské zdraví.
Nejde o žádný progresivismus, pokud nebudeme tímto pojmem označovat každou snahu o lepší vymáhání již platného práva. Umožnit neziskovým organizacím, aby se angažovaly v antidiskriminačních řízeních je přitom smysluplné ze dvou důvodů.
Za prvé je málokterý jedinec, který nemá právní vzdělání, schopen kvalifikovaně upozorňovat na systémovější případy diskriminace, jakož i schopen pustit se do časově náročné právní bitvy. Za druhé, diskriminace se nejvíce dotýká lidí sociálně slabých, kteří se jen těžko sami dokážou bránit.
Poněkud demagogické jsou i námitky oponentů, že novela chce přesunout důkazní břemeno na žalovanou stranu. Jedna z předkladatelek novely, Olga Richterová z Pirátské strany, k tomu uvedla: „Co se stalo, to dokazuje stále žalobce a jinak to ani nejde. Žalovaný musí pouze vysvětlit, proč to udělal. Například, že propustil zaměstnance v rámci reorganizace, a ne proto, že je Rom.“
Otázkou je, zda odpůrce přesvědčí sebelepší racionální argumentace. Novela antidiskriminačního zákona má totiž našlápnuto k tomu, aby se stala dalším terčem širší kulturní války mezi konzervativci a liberály, ač v daném případě nejde o hodnoty, ale především o lepší vymáhání již platných zákonů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.