Jiří Pehe: Andrej Babiš – politik mnoha azimutů
Už jsme si zvykli na to, že expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš mění politické košile podle toho, co mu může přinést politické body. Z liberála, jímž údajně byl, když v roce 2011 zakládal hnutí ANO, se změnil okolo roku 2015 v populistického socialistu. Nyní mluví o tom, že hnutí ANO je liberálně-konzervativní subjekt.
Když Babiš kandidoval na prezidenta, zkoušel též několik poloh. Voličům vládní koalice se snažil nabízet jako podporovatel Ukrajiny ve válce s Ruskem, voličům nesystémových stran zase jako zapálený obhájce míru za každou cenu.
Čtěte také
Zamotal se do toho nakonec tak, že na otázku moderátora v jedné z televizních debat odpověděl, že kvůli svému odporu k válce by neposlal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům, pokud by je napadlo Rusko, ač jsou našimi spojenci v Severoatlantické alianci. Načež se vše snažil dementovat. Což bylo pro většinu veřejnosti už přece jen trochu moc a Babiš skončil v prezidentské volbě i kvůli svému lavírování jako poražený.
Pokud jde o škodlivost bezuzdného lavírování, Babiš se ale evidentně nepoučil, takže po prohraných prezidentských volbách se začal plně věnovat svému údajnému přerodu v nacionálního konzervativce. Jelikož je ale jeho hnutí v europarlamentu členem skupiny Obnova Evropy, tedy evropských liberálů, nemůže Babiš zatím úplně odhodit nálepku liberála, takže ANO je nyní prý stranou liberálně-konzervativní.
Změna názoru se může hodit
Ve skutečnosti ale začali jeho představitelé prodávat ANO veřejnosti spíše jako nacionálně-konzervativní subjekt, takže nabízí kupříkladu zostření kritických postojů k Evropské unii, zejména k její politice na poli boje s klimatickými změnami.
Čtěte také
A aby Babiš tuto novou orientaci ANO podtrhl, zúčastnil se nedávno konference konzervativních a krajně pravicových stran v Budapešti, které poskytl záštitu maďarský premiér Viktor Orbán.
Tam ve svém projevu vyzýval k zastavení údajně zhoubného progresivismu, který nám nutí Brusel. K tomuto progresivismu řadí ti, kdo se konference účastnili, v čele s Orbánem, třeba požadavky na zrovnoprávnění sexuálních menšin.
Jelikož Babišova účast na zmíněné konferenci zneklidnila některé představitele liberální frakce v europarlamentu, rozhodl se šéf ANO pro další tah: lucemburskému premiérovi Xavierovi Bettelovi, který patří k prominentním postavám evropského liberálního hnutí, blahopřál k osmému výročí sňatku s jeho mužem.
Čtěte také
Vyloučení ANO z frakce Obnova Evropy před evropskými volbami v příštím roce by mohlo hnutí poškodit, takže proč Bettelovi teď nepoblahopřát a netvářit se i tak trochu liberálně. Do europarlamentu sice bude ANO skoro jistě kandidovat jako konzervativní strana s nacionalistickým nátěrem, ale to bude až za rok a na vylučování ANO z Obnovy Evropy už nebude čas. Nálepka „liberálně-konzervativní“ se navíc může hodit i z jiných důvodů.
ANO – přemalované na údajně liberálně-konzervativní subjekt – se může po sněmovních volbách u nás lépe nabízet jako možný koaliční partner občanským demokratům, kteří na své ideové konferenci též před několika dny potvrdili, že i oni jsou nadále konzervativně-liberální stranou. A aby nebylo pochyb o tom, že ODS má nyní v české politice nového příbuzného, Babiš na zmíněné budapešťské konferenci prohlásil o tam přítomném Václavu Klausovi, že právě on je zakladatelem jediné opravdové konzervativní strany u nás.
Co na tom, že jde o téhož Klause, kterého celá léta Babiš vykresloval jako ústřední postavu takzvaného polistopadového kartelu, s nímž přišel do politiky bojovat. Jenže změna názoru na Klause i chvála ODS jako skutečné konzervativní strany se mohou po volbách v roce 2025 hodit. Stejně jako se teď může hodit blahopřání Bettelovi pár dní poté, co se Babiš účastní konference, kde se na sexuální menšiny kydá hnůj. Prostě politik mnoha azimutů.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
