Jiří Leschtina: Zeman už cídí past na koalice
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro MF Dnes až nezvykle přímočaře vylíčil, jak po říjnových volbách hodlá vybírat premiéra: Sestavováním vlády pověří zástupce strany s největším počtem získaných poslaneckých mandátů, a ne koalici.
Lakonický překlad jeho sdělení by mohl znít asi takto: Ať už volby vyhraje kdokoliv, premiérem bude Andrej Babiš nebo někdo z jeho strany. Punktum! A písek na to!
Čtěte také
Jde totiž o to, že Babiš, pokud vysloveně nepropadne ve volbách, bude mít jednu takřka jistou šanci: I kdyby skončil druhý nebo třetí na pásce, počet mandátů pro jeho hnutí ANO převýší počet poslaneckých křesel pro Piráty ve dvojkoalici nebo pro ODS v trojkoalici, kteří se o místa na kandidátkách dělí se slabšími koaličními druhy.
Prezident pak může rozehrát své tance na hraně ústavy a udržovat Andreje Babiše jako premiéra v čele vlády i bez důvěry sněmovny. A čekat až se uloupne některá ze stran volebních koalic a plácne si s Babišem na volební angažmá. S patřičně srdceryvným vysvětlením: Už není možné stát stranou v zemi sužované epidemií a jejími drtivými dopady na ekonomiku.
Sveřepý výklad ústavy
Čtěte také
Zemanovo eskamotérské poměřování stran a koalic samozřejmě odporuje zdravému rozumu. Tomu je mnohem blíž předseda STANu Vít Rakušan, když tvrdí: „Pokud bychom s Piráty zvítězili, tak voliči věděli, že volí koalici, a té jako takové dali podporu. Doufáme, že prezident bude respektovat to, jak je koncipován náš volební systém, protože i koaliční vítězství se počítá jako vítězství.“
Tak jistě, doufat je možné v leccos. V ústavě ale o prezidentské pravomoci vybrat premiéra stojí jediné: Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Takže prezident může po volbách jmenovat ministerským předsedou kohokoliv.
Jistě, měl by se řídit výsledkem voleb. Jak nám ale Zeman právě předvedl, jeho úvahy nad výsledkem voleb mohou být křivolaké a záludné. A jen potvrzují, že Zeman je odhodlaný cedit krev pro příští premiérství Andreje Babiše. A do konce svého prezidentského mandátu udržet při životě jejich mocenský svazek.
Proč tak brzy?
Otázkou jen zůstává, proč prezident svůj plán, jak vyběhnout s koalicemi, prozradil už tři čtvrtě roku před volbami. Zřejmě a nejspíše správně usoudil, že Piráti a STAN ani trojspolek ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se nevzchopí ke skutečně efektivní obraně. Tedy k proměně svých koalic v novou volební stranu – její uchazeči o vstup do Poslanecké sněmovny by se nesměli hlásit k mateřským partajím, a to ani na volební kandidátkách, ani v kampani.
Prezident se zřejmě také pokouší vzbudit ve voličích obou koalicí pocity marnosti a volební apatie. Aby si řekli: Proč volit Bartoše nebo Fialu, když ať se děje, co se děje, stejně nám bude vládnout zase Babiš?
Zemanův uspávací plyn by ale mohla demokratická opozice proměnit i v slušný životabudič. Připomínat voličům temný záměr Miloše Zemana a naopak aktivizovat své příznivce tím, že jedinou obranou je příliv hlasů pro opozici, aby dostala pod kontrolu sněmovnu, a tím i případný kabinet vzešlý z prezidentských intrik.
Koneckonců, právě volebního plebiscitu, který se stane masovou demonstrací lidového odporu vůči zvůli a intrikám, se obává každý populista a autokrat.
Autor je publicista
Související
-
Petr Holec: Piráti vyplouvají na vítěznou plavbu. Dožene je vlastní pirátství?
„Míříme na 25 procent a výš,“ vyhlásil šéf Pirátů Ivan Bartoš, když se tento týden stal volebním lídrem strany a možná i dvojkoalice se STAN pro příští sněmovní volby.
-
Lukáš Jelínek: Prubířským kamenem Pirátů a STAN bude skládání kandidátek
Okolnosti hrají předvolební koalici Pirátů a Starostů a nezávislých do karet. Za prvé poptávka veřejnosti po integraci politického spektra. Také růst preferencí obou týmů.
-
Koalice Pirátů a STAN by měla šanci porazit hnutí ANO, myslí si politolog Lubomír Kopeček
„Pokud jde o možnost porazit hnutí ANO ve volbách, tak za současné situace by to bylo celkem realistické,“ soudí Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.