Jiří Leschtina: Zeman už cídí past na koalice

Lakonický překlad jeho sdělení by mohl znít asi takto: Ať už volby vyhraje kdokoliv, premiérem bude Andrej Babiš nebo někdo z jeho strany. Punktum! A písek na to!

Čtěte také

Piráti, Starostové a další koalice. Ke spolupráci strany vede pragmatismus a touha porazit Babiše, říká analytička

Jde totiž o to, že Babiš, pokud vysloveně nepropadne ve volbách, bude mít jednu takřka jistou šanci: I kdyby skončil druhý nebo třetí na pásce, počet mandátů pro jeho hnutí ANO převýší počet poslaneckých křesel pro Piráty ve dvojkoalici nebo pro ODS v trojkoalici, kteří se o místa na kandidátkách dělí se slabšími koaličními druhy.

Prezident pak může rozehrát své tance na hraně ústavy a udržovat Andreje Babiše jako premiéra v čele vlády i bez důvěry sněmovny. A čekat až se uloupne některá ze stran volebních koalic a plácne si s Babišem na volební angažmá. S patřičně srdceryvným vysvětlením: Už není možné stát stranou v zemi sužované epidemií a jejími drtivými dopady na ekonomiku.

Sveřepý výklad ústavy

Čtěte také

Jindřich Šídlo: Může ODS vládnout s Babišem? A proč ne?

Zemanovo eskamotérské poměřování stran a koalic samozřejmě odporuje zdravému rozumu. Tomu je mnohem blíž předseda STANu Vít Rakušan, když tvrdí: „Pokud bychom s Piráty zvítězili, tak voliči věděli, že volí koalici, a té jako takové dali podporu. Doufáme, že prezident bude respektovat to, jak je koncipován náš volební systém, protože i koaliční vítězství se počítá jako vítězství.“

Tak jistě, doufat je možné v leccos. V ústavě ale o prezidentské pravomoci vybrat premiéra stojí jediné: Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Takže prezident může po volbách jmenovat ministerským předsedou kohokoliv.

Jistě, měl by se řídit výsledkem voleb. Jak nám ale Zeman právě předvedl, jeho úvahy nad výsledkem voleb mohou být křivolaké a záludné. A jen potvrzují, že Zeman je odhodlaný cedit krev pro příští premiérství Andreje Babiše. A do konce svého prezidentského mandátu udržet při životě jejich mocenský svazek.

Proč tak brzy?

Otázkou jen zůstává, proč prezident svůj plán, jak vyběhnout s koalicemi, prozradil už tři čtvrtě roku před volbami. Zřejmě a nejspíše správně usoudil, že Piráti a STAN ani trojspolek ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se nevzchopí ke skutečně efektivní obraně. Tedy k proměně svých koalic v novou volební stranu – její uchazeči o vstup do Poslanecké sněmovny by se nesměli hlásit k mateřským partajím, a to ani na volební kandidátkách, ani v kampani.

Prezident se zřejmě také pokouší vzbudit ve voličích obou koalicí pocity marnosti a volební apatie. Aby si řekli: Proč volit Bartoše nebo Fialu, když ať se děje, co se děje, stejně nám bude vládnout zase Babiš?

Zemanův uspávací plyn by ale mohla demokratická opozice proměnit i v slušný životabudič. Připomínat voličům temný záměr Miloše Zemana a naopak aktivizovat své příznivce tím, že jedinou obranou je příliv hlasů pro opozici, aby dostala pod kontrolu sněmovnu, a tím i případný kabinet vzešlý z prezidentských intrik.

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Koneckonců, právě volebního plebiscitu, který se stane masovou demonstrací lidového odporu vůči zvůli a intrikám, se obává každý populista a autokrat.

Autor je publicista