Jiří Leschtina: Když se Lex Dukovany mění v Lex Rosatom
Stěžejní problém vládního návrhu zákona zvaného Lex Dukovany přesně vystihl při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně vicepremiér Karel Havlíček. Když apeloval na opozici, že tento zákon neřeší bezpečnostní otázky, ale jen finanční zajištění dostavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Právě tady je ale jaderný pes zakopán. Ani na okamžik není možné oddělit ekonomickou rovinu investice, sahající do stovek miliard korun, od bezpečnostních požadavků státu.
Čtěte také
A je svým způsobem burcující, když vláda odmítá návrhy poslanců demokratické opozice vtělující do zákona paragraf, který vyloučí z připravovaného tendru Rusko a Čínu.
Nejde ani přehlédnout, že vláda si objednala jaderný blok o výkonu 1200 megawattů. To je zařízení, které v současné době staví pouze ruská státní společnost Rosatom. Tím se ovšem zákon Lex Dukovany tak trochu proměňuje na Lex Rosatom.
Odmítáním pozměňovacích návrhů opozice ale vláda v tuto chvíli jde proti doporučení vlastních bezpečnostních institucí. Babišův kabinet uložil posouzení bezpečnostních rizik všem třem našim tajným službám, Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, stejně tak i ministerstvům zahraničí a vnitra.
Ekonomická závislost České republiky na Rusku
Čtěte také
Závěry expertů těchto úřadů byly jednotné a jednoznačné: Doporučují vládě vyřadit z jaderného tendru ruské a čínské firmy. Ve společném stanovisku zmiňovaných institucí, které před časem zveřejnil Český rozhlas Radiožurnál, se jasně říká, že Rusko a Čína by jako stavitelé jaderných bloků získaly příliš velkou kontrolu nad českou energetikou, a tím i nástroj politického vydírání.
Po nedávném jednání Babiše a Havlíčka s opozicí ministr průmyslu a obchodu oznámil, že vláda nepočítá s účastí Číny v jaderném tendru. To by byl nesporně dobrý posun.
Tím spíš ale nabývá na naléhavosti otázka: Jaký je podle Babiše a Havlíčka z hlediska geopolitických rizik rozdíl mezi totalitním Ruskem a totalitní Čínou?
Čtěte také
V čem je například méně nebezpečná ruská okupace Krymu než plíživé ovládnutí a likvidace demokratických svobod v Hongkongu pekingským režimem? A jak Rusko, využívající proti Česku strategii hybridní války, nám může být méně nebezpečné než Čína se svou průmyslovou špionáží?
V obou případech jde o vysoce autoritářské a expanzivní režimy, pro které je demokratický Západ protivníkem číslo jedna. A z hlediska možného ohrožení České republiky je Peking přece jen o něco vzdálenější hrozbou než Moskva, toužící po obnově mocenského vlivu ve své bývalé državě. Kýženého výsledku už nemusí být dosaženo pomocí vojenského vpádu, ale vytvořením ekonomické závislosti České republiky na Rusku.
Přijetím zákona Lex Dukovany tedy Poslanecká sněmovna nejenže poskytne vládě volnou ruku k problematickému a neujasněnému financování největší stavitelské zakázky v historii novodobého Česka. Ale také kabinetu na sklonku jeho mandátu otevře prostor k přizvání Ruska do jaderného tendru. A tím i k ještě intenzívnějšímu působení a tlaku ruských tajných služeb a diplomatů, aby uspěl Kremlem ovládaný Rosatom.
Ignorováním návrhů demokratické opozice, vycházejících z jasných doporučení zpravodajské komunity, tak vláda může vystavit zemi značnému bezpečnostnímu riziku. Asi by pak bylo na místě považovat za bezpečnostní riziko i samotnou vládu.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
