Jiří Leschtina: Domobrana v čase viru? Jen další past na demokracii
Jedním ze železných pravidel každé hluboké a delší dobu trvající krize je, že začnou vzlínat na povrch nejspodnější proudy, dychtící po ovládání společnosti. A vždy se tak děje za proklamací, že těžká doba vyžaduje tvrdé kroky a je čas vzít věci pevně do rukou.
A tak i v době koronavirové různá militantní uskupení nabízejí státu a jeho bezpečnostním složkám pomoc pro čas chaosu a zmaru, kterému se podle nich nevyhneme. Jenže právě aliance policie a soukromých bojůvek, halících se do hávu národních domobran, mohou představovat jedno z nejzáludnějších ohrožení svobody a demokracie.
Čtěte také
Kudy na to samozvaní strážci pořádku jdou, ukazuje muž izraelské národnosti s českým občanstvím David Bohbot, který založil spolek Civilní stráž. Pan Bohbot vysvětluje nevyhnutelnost prolnutí policie a domobrany tím, že „pokud bude krize trvat dlouho, začne policie selhávat a nastane chaos“. A předpovídá, že „nezaměstnanost a nedostatek peněz u občanů, ale i zahraničních dělníků bez zaměstnání způsobí výrazný nárůst kriminality, včetně krádeží a loupeží“.
Účel těchto apokalyptických vizí je jasný: Podrýt autoritu policie s tím, že nezvládne složitou situaci. Vyvolat paniku líčením exploze kriminality a rabování domovů bezmocných lidí. Vlastně se tak opakuje scénář úspěšného vyvolání strachu z uprchlíků, kteří jsou nyní nahrazeni zvlčilými zahraničními dělníky a tuzemskými kriminálními živly.
To vše má vzbudit ve společnosti poptávku po propojení policejních sborů s domobranou jakýchsi „rambů“. Tedy s masou nevyzpytatelných a v některých případech i nebezpečných individuí, která na rozdíl od policistů neprocházejí přijímací procedurou psychologických testů, testů osobnosti nebo fyzických testů.
Spolek xenofobů
Hlavní nebezpečí paramilitárních a domobraneckých skupin ale nespočívá ani tak v jednotlivých členech, kteří do nich často vstupují z touhy po dobrodružství a úniku ze stereotypu. Jde o to, že aktéři těchto bojůvek bývají napojeni na ultranacionalistické a xenofobní proudy české politiky.
Čtěte také
Jako třeba právě David Bohbot, který spoluzaložil také spolek VEDEM s tím, že se z něj pokusí vytvořit silný politický subjekt. A jak zjistil web Seznam Zprávy, pomáhal mu při tom i předlistopadový plukovník Zdeněk Zbytek, který během převratu v roce 1989 nabízel vedení KSČ tankové divize k potlačení demonstrací.
Je jistě uklidňující, že Hamáčkovo vedení ministerstva vnitra vyloučilo jakoukoli spolupráci s domobranou. Na druhou stranu bychom neměli zapomínat, že Hamáčkův předchůdce a současný ministr obrany Lubomír Metnar byl zakládajícím členem hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita – jeho členové, bývalí vojáci a policisté, projevovali vřelý vztah k Rusku a jeho uzurpátorovi Putinovi, jako i zásadní odpor k Evropské unii a NATO.
A Metnarův předchůdce Milan Chovanec? Ten nepokrytě prosazoval zavedení civilních asistentů policie z řad veřejnosti.
Covidová krize připomíná, že přívrženci chorobného propojení policie a domobrany jsou tady pořád a čekají na příležitost. Aby ji nedostali, bude záležet i na tom, jestli bezpečnostní složky odvedou v této těžké době profesionální práci.
Zatím to vypadá, že se na ně můžeme spolehnout. Spíš než na politické představitele státu, kterému policie a armáda slouží.
Autor je publicista
Související
-
Martin Horálek: Hledání naděje v pandemii
„Pláče se, protože to bolí. Z této situace budeme moct vyjít jedině společně, lidstvo jako celek,“ poznamenal papež František k současné pandemii onemocnění COVID-19.
-
Jiří Leschtina: Nahraje vrávoravý boj premiéra s pandemií tradičním stranám?
Proč ministerský předseda mimo dohled marketingového sboru tak zoufale selhává?
-
Jiří Pehe: Pandemie koronaviru ukazuje spíše slabiny než sílu národních států
S tím, jak státy přijímají drastická opatření, aby zabránily šíření nemoci COVID-19, začaly se rojit úvahy, že krize ukazuje, že národní stát zůstává akceschopnou institucí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
