Jiří Leschtina: Domobrana v čase viru? Jen další past na demokracii

12. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Městská policie Ostrava při kontrole mimořádných opatření

Jedním ze železných pravidel každé hluboké a delší dobu trvající krize je, že začnou vzlínat na povrch nejspodnější proudy, dychtící po ovládání společnosti. A vždy se tak děje za proklamací, že těžká doba vyžaduje tvrdé kroky a je čas vzít věci pevně do rukou.

A tak i v době koronavirové různá militantní uskupení nabízejí státu a jeho bezpečnostním složkám pomoc pro čas chaosu a zmaru, kterému se podle nich nevyhneme. Jenže právě aliance policie a soukromých bojůvek, halících se do hávu národních domobran, mohou představovat jedno z nejzáludnějších ohrožení svobody a demokracie.

Čtěte také

Kudy na to samozvaní strážci pořádku jdou, ukazuje muž izraelské národnosti s českým občanstvím David Bohbot, který založil spolek Civilní stráž. Pan Bohbot vysvětluje nevyhnutelnost prolnutí policie a domobrany tím, že „pokud bude krize trvat dlouho, začne policie selhávat a nastane chaos“. A předpovídá, že „nezaměstnanost a nedostatek peněz u občanů, ale i zahraničních dělníků bez zaměstnání způsobí výrazný nárůst kriminality, včetně krádeží a loupeží“.

Účel těchto apokalyptických vizí je jasný: Podrýt autoritu policie s tím, že nezvládne složitou situaci. Vyvolat paniku líčením exploze kriminality a rabování domovů bezmocných lidí. Vlastně se tak opakuje scénář úspěšného vyvolání strachu z uprchlíků, kteří jsou nyní nahrazeni zvlčilými zahraničními dělníky a tuzemskými kriminálními živly.

To vše má vzbudit ve společnosti poptávku po propojení policejních sborů s domobranou jakýchsi „rambů“. Tedy s masou nevyzpytatelných a v některých případech i nebezpečných individuí, která na rozdíl od policistů neprocházejí přijímací procedurou psychologických testů, testů osobnosti nebo fyzických testů.

Spolek xenofobů

Hlavní nebezpečí paramilitárních a domobraneckých skupin ale nespočívá ani tak v jednotlivých členech, kteří do nich často vstupují z touhy po dobrodružství a úniku ze stereotypu. Jde o to, že aktéři těchto bojůvek bývají napojeni na ultranacionalistické a xenofobní proudy české politiky.

Čtěte také

Jako třeba právě David Bohbot, který spoluzaložil také spolek VEDEM s tím, že se z něj pokusí vytvořit silný politický subjekt. A jak zjistil web Seznam Zprávy, pomáhal mu při tom i předlistopadový plukovník Zdeněk Zbytek, který během převratu v roce 1989 nabízel vedení KSČ tankové divize k potlačení demonstrací.

Je jistě uklidňující, že Hamáčkovo vedení ministerstva vnitra vyloučilo jakoukoli spolupráci s domobranou. Na druhou stranu bychom neměli zapomínat, že Hamáčkův předchůdce a současný ministr obrany Lubomír Metnar byl zakládajícím členem hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita – jeho členové, bývalí vojáci a policisté, projevovali vřelý vztah k Rusku a jeho uzurpátorovi Putinovi, jako i zásadní odpor k Evropské unii a NATO.

A Metnarův předchůdce Milan Chovanec? Ten nepokrytě prosazoval zavedení civilních asistentů policie z řad veřejnosti.

Covidová krize připomíná, že přívrženci chorobného propojení policie a domobrany jsou tady pořád a čekají na příležitost. Aby ji nedostali, bude záležet i na tom, jestli bezpečnostní složky odvedou v této těžké době profesionální práci.

Jiří Leschtina

Zatím to vypadá, že se na ně můžeme spolehnout. Spíš než na politické představitele státu, kterému policie a armáda slouží.

Autor je publicista

autor: Jiří Leschtina | zdroj:
Spustit audio

Související