Jindřich Šídlo: Zaorálkův palác

24. březen 2014

Můžeme tomu říkat třeba srážka s realitou. Nebo prostě poznání, že věci nejsou, jak se zdají být, respektive, jak jste tvrdili, že by mohli být, když jste ještě byli v opozici a mohli si říkat, co jste chtěli. A co chtěli slyšet vaši voliči, protože sázka na protiněmecké resentimenty patří v české politice k těm nejosvědčenějším postupům.

Takže když ještě býval Lubomír Zaorálek opozičním politikem, patřil mezi nejpřesvědčenější odpůrce prodeje Lobkovického paláce Německu, které tam má už čtyřicet let svou ambasádu. Na rozdíl od jiných úřadů, například Spojených států, Francie nebo Velké Británie, jsou tu ale němečtí diplomaté pouze v nájmu. Němci by si palác rádi koupili.

Vyjednávání postoupilo už docela daleko, loni na jaře to vypadalo, že obchodu nic nebrání, jenže pak Nečasův kabinet padnul a na německé straně začala být viditelná nervozita, jak se k věci asi postaví nová vláda, podle očekávání s významnou účastí sociálních demokratů.

A postavila se tak, jak se nakonec dalo čekat. Premiér Sobotka předminulý týden, po schůzce s kancléřkou Merkelovou, zjevně pochopil, že některé pozice nemá cenu držet za každou cenu: "Ministerstvo zahraničí by mělo důstojně vyřešit naši ambasádu v Berlíně, na jejíž výstavbu by bylo možné získat finanční prostředky prodejem Lobkovického paláce," řekl premiér deníku Právo a dodal téměř stejnou větu, kterou kdysi používal i Karel Schwarzenberg: "Německá ambasáda si tu budovu z České republiky neodveze."

Ano, to zní dost logicky. Lobkovický palác pod Petřínem navíc není jen památkou, ale taky docela významným symbolem německého sjednocení. Na podzim to bude pětadvacet let, kdy Malou Stranu pod tehdy populárním německým heslem "poslední zhasne" zaplavily tisíce trabantů, kterých se jejich majitelé ochotně vzdali výměnou za naději na život za zdí - nejprve tedy v zahradě za plotem západoněmecké ambasády. Pár dní na to byl Berlín už zase jedním městem.

 Den otevřených dveří na německém velvyslanectví v Praze, Lobkovický palác.

Pro prodej ambasády je i ministr financí Andrej Babiš. Lubomír Zaorálek sice stále ještě tvrdí, že by nájem byl lepší variantou, zřejmě i proto, že pro nemalou část voličů ČSSD znamená jakákoliv vstřícnost k čemukoliv německému vlastizrádnou kolaboraci.

Jenže Zaorálek zároveň už vysvětluje, že se mu před rokem hlavně nelíbila údajná neprůhlednost obchodu a nejasná prodejní cena, někde těsně pod 700 miliony korun. To se ale samozřejmě dá lehce napravit, na obchod může Zaorálek osobně pečlivě dohlédnout. A zároveň s ním vyřešit i problém, který má tak jako tak už na stole a o němž mluví i premiér: a sice situace s dlouho plánovanou stavbou nové české ambasády v Berlíně, neboť ta stávající věrně odráží fakt, že to kdysi bývala ambasáda komunistického Československa ve východním Berlíně - a dnes je skoro k nepoužití.

A až Zaorálek tenhle celý složitý případ dořeší, může si k dobrému pocitu z vykonané práce ještě jako plus přidat zkušenost, která se mu bude ještě možná někdy hodit: Nečiň jiným to, co jednou tvoji vlastní voliči budou vyčítat tobě.

Spustit audio