Jindřich Šídlo: Euro na uprchlíky nedáme

Jako minulý čtvrtek, kdy tvrdé jádro sparťanských fanoušků vydalo prohlášení, že nepřijde na zápas Evropské ligy s Apoelem Nikósie. A ultras opravdu na Letnou nedorazili, stejně jako dva týdny předtím plzenští rowdies na zápas s Minskem.

Důvodem bylo jedno euro z každé prodané vstupenky, které kluby po celé Evropě věnovaly na pomoc řešení humanitární krize spojené s uprchlickou vlnou.

„Ztrátu tří bodů dokážeme skousnout, ztrátu Evropy nikoliv," vysvětlili fanoušci své pohnutky. Zlatá slova. Kde by byla Evropa bez českých ultras a jejich hodnot, v první řadě tupé agresivity, nejsprostšího rasismu, nebo v případě sparťanského tvrdého jádra oblíbeného sloganu „Jude Slavie“ na adresu největších soupeřů.

Čtěte také

Aby bylo jasno: „euro na uprchlíky“ neznamená automaticky souhlas s nekontrolovanou migrací, politikou Angely Merkelové nebo dokonce s kvótami. Jsou to peníze na charitu, třeba na pomoc dětem, které se na rozdíl od svých rodičů nemohly samy rozhodnout, že se vydají s nejistým výsledkem na cestu cizím kontinentem.

O gestu fanoušků Sparty se samozřejmě rozběhla vášnivá debata na sociálních sítích a vedle argumentů zcela iracionálních tu padl také minimálně jeden, který stojí za rozebrání. A ten zní: K charitě a milosrdenství by neměl být nikdo nucen. Na stadionu mohly být třeba kasičky, do kterých by každý přispěl, jak by sám chtěl.

Uprchlíci, migrace|foto: ČTK/AP, Christian Bruna,ČTK

To je jistě možné a nikdo autorům takového nápadu nebrání, aby okamžitě spustil vlastní charitativní sbírku.

V případě akce „euro pro uprchlíky“ se pro ni rozhodly dobrovolně samy kluby, tedy Sparta a Plzeň, které dávají peníze ze svého vlastního výdělku. A možná taky dobře vědí, proč to dělají, kromě toho, že nechtějí v Evropě zůstat v pozici sobeckých neotesanců, kteří nedohlédnou dál, než za svůj rohový praporek.

Čtěte také

Ale taky možná proto, že samy nejsou ničím jiným, než příjemci solidárních příspěvků od jiných, bohatších a taky většinou kvalitnějších klubů: špičkový evropský fotbal není dnes nic jiného, než jedno velké přerozdělování peněz od bohatých k chudším.

Sparta ze čtvrtečního zápasu věnovala na charitu zhruba 300 tisíc korun. Sama ale – bez vstupného - jen za tenhle jeden zápas od evropské fotbalové asociace UEFA inkasovala přes 22 milionů korun – deset za vítězství a dvanáct za pouhou účast v každém ze šesti zápasů ve skupině. Plus je tu samozřejmě naděje na další miliony za každý bod, který ještě Sparta nebo Plzeň v soutěži získají nebo případně za postup ze skupiny a další zápasy které české kluby odehrají na jaře.

Tvrdé jádro sparťanských fanoušků vydalo prohlášení, že nepřijde na zápas Evropské ligy s Apoelem Nikósie|foto: ČTK/AP, Vít Šimánek,ČTK

A to je jen zlomek peněz v porovnání se sumami, které se dají vydělat v Lize mistrů, kam mají kluby ze slabších zemích, k nimž patří i Česko, díky evropské fotbalové politice mnohem snazší přístup než ještě před několika lety. Plzeň to taky už dvakrát během posledních čtyř let dokázala a Sparta se už deset let každý rok usilovně, ale marně snaží o totéž.

A pokud se někdo domnívá, že fanoušky nebo sponzory v Anglii nebo Německu zajímají zápasy Plzně s Manchesterem City nebo Bayernem Mnichov a jsou celí nedočkaví, až za ně budou moci dát své peníze, žije v hlubokém bludu. A možná, že dokonce mají z příjezdu několika desítek českých fanoušků úplně stejnou hrůzu jako Češi z uprchlické vlny.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.