Ještě k referendu

10. březen 2005

Diskusi o potřebě referenda v českém ústavním systému doplnila dnes zpráva o lednovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Zavedení referenda k důležitým otázkám, tedy obecné referendum, by chtěly 83 procenta občanů. Přímou volbu prezidenta by podpořily 73 procenta občanů. Jen devět procent občanů je proti referendu.

Jak jsme informovali a komentovali včera, vláda schválila zákon o obecném referendu a senátoři ODS připravují zákon o jednorázovém referendu o evropské Ústavě. ODS jako celek odmítá obecné referendum. Výsledky průzkumu veřejného mínění ovšem dávají spíše za pravdu zastáncům referenda, a to referenda obecného. Takové procento snad nebylo jednotné v žádné jiné otázce. Každá politická strana by to zřejmě měla reflektovat a tomuto trendu se přizpůsobit, nechce-li jít proti obecnému mínění.

Strany vládní koalice se tomu podřizují, opoziční ODS ne, i když v otázce evropské Ústavy činí výjimku a zastupitelská demokracie je jí náhle málo. Ale to je příklad obecného, slušně řečeno, velmi pragmatického přístupu této strany k některým principiálním otázkám. Také v otázce přímé volby prezidenta byla léta s velmi logickými argumenty principiálně proti. Až za situace, kdy se alespoň dočasně ukázalo, že zhasla poslední naděje prosadit čestného předsedu Václava Klause do funkce prezidenta, kouzlo přímé volby prezidenta ODS objevila.

Až to vedlo i současného předsedu ODS Mirka Topolánka k poměrně ostrým slovům ke svým spolustraníkům, kteří tento ostrý obrat absolvovali. A když díky nejednotnosti vládní koalice a amatérskému přístupu nejsilnější ČSSD byl Václav Klaus přece jen parlamentně zvolen, otázka přímé volby opět zapadla. Takto je to v České republice s principiálními postoji k poměru mezi přímou a zastupitelskou demokracií.

Není pak divu, že lidé to chápou jako nevůli politiků spolehnout také někdy přímo na voliče a snahu nepustit ani kousek své absolutní moci. I z toho vyplývá takové procento lidí, kteří by chtěli referendum. Je možné ale vzít jed na to, že v případném referendu či v přímé volbě prezidenta, by se tolik lidí k této volbě nedostavilo. I nejnavštěvovanější volby do Poslanecké sněmovny postupně klesají k padesátiprocentní účasti a druhá kola voleb do Senátu klesají pod rekordních dvacet procent.

Jenže v totálně pragmatickém, až cynickém přístupu politických stran k přímé demokracii bohužel zapadají i rozumné argumenty proti přímé demokracii. V té zastupitelské to mají být totiž právě politikové, poslanci, senátoři a ústavní činitelé těmi, kteří mají více informací i času profesionálně za své voliče posoudit závažné otázky veřejného prostoru. Právě proto jsou voleni a daňovými poplatníky dobře placeni.

Jenže, systém selhává v okamžiku, kdy voliči mají pocit, že jejich zástupci neprosazují jejich skupinové zájmy, což je zcela legitimní a boj mezi nimi je základem demokratické politiky. Jenže když to začíná vypadat, že politikové neprosazují zájmy svých sociálních skupin, ale pouze své vlastní zájmy, což jde dokonce napříč politickými stranami, pak voliči ztrácejí v politiku důvěru a bez ohledu na rozumné protiargumenty proti přímé demokracii se k ní obracejí.

Je to něco jako protestní postoj, dotázaní hovoří o referendu, ale nic to nevypovídá o jejich ochotě k takovému referendu opravdu přijít. To by chtělo další průzkum a bylo by to jistě další zajímavé procento.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.