Jeroným Tejc: Mnozí se schází s dalajlámou ne kvůli pomoci Tibetu, ale protože to je moderní

Jeroným Tejc odpovídal na otázky týkající se odposlechů BIS a jejich úniků do tisku
Jeroným Tejc odpovídal na otázky týkající se odposlechů BIS a jejich úniků do tisku

Česko navštíví v půlce října tibetský duchovní vůdce. Zatímco na Slovensku dalajlámu přijme prezident Andrej Kiska, z českých politických špiček nikdo. Je téma porušování lidských práv v Tibetu definitivně ve stínu rozvíjejícího se obchodu s Čínou, nebo lze obě záležitosti skloubit?

„V posledních letech mám zkušenost s tím, že ve jménu lidských práv a budování demokracie už USA a Evropa pomohly rozvrátit Blízký východ a následky máme teď. Myslím, že bychom měli respektovat odlišnosti a jeden druhého, jak mezi lidmi, tak mezi státy, a mám pocit, že mnozí lidé se schází s dalajlámou nikoli proto, aby pomohli Tibetu, ale proto, že to je moderní a možná jim to pomůže ke zviditelnění,“ myslí si poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).


Česká republika jako taková nikomu nebrání ve vstupu na své území – Jihoafrická republika svého času odmítla dalajlámovi udělit vízum a pokud vím, papež František se s ním také před dvěma lety nepotkal a byl za to kritizován. V demokracii je důležité, že každý má právo přijet, každý má právo potkat se s každým, ale nikdo by neměl být nucen, ať už vládou nebo třeba médii, aby se s někým potkával, pokud o to sám neprojeví zájem. JERONÝM TEJC


V životě ctíte určité hodnoty a principy, stejně tak demokratická a svobodná společnost je postavená na určitých hodnotách a principech. Mezi ty hodnoty patří svoboda, obhajoba lidských práv, a to je étos, na kterém byla naše nová demokracie v listopadu 1989 založena. Do základů nové demokracie jsme vetkli, hlavně Václav Havel, že jsme se stali zemí, která je principiální, nedělá špinavé kompromisy, obhajuje lidská práva a zastává se disidentů, protože učinila vlastní osobní zkušenost a ví, jak důležité bylo, když jsme sami žili v totalitě, že se nás lidé a státníci ze Západu zastali. MARTIN BURSÍK

Martin Bursík (bývalý ministr, nyní LES) reagoval tím, že v takových soudech by byl opatrný. V Tibetu podle něho žije 6 milionů lidí, od okupace Čínou jich 1,2 milionu zahynulo – buď v důsledku hladomoru, nebo nepokojů a je to podle jeho názoru genocida. Je evidovaných minimálně 1500 politických vězňů. Situace je podle něho tristní, současná politická situace v Číně je prý podle analytiků přirovnávána k nejtvrdšímu období za Mao Ce-tunga.

Podle Jeronýma Tejce musíme respektovat lidská práva, ale také měřit všem stejným metrem. „U těch, kteří kritizují Čínu, případně Rusko, mám pocit, že nejde o princip. Protože kdyby šlo o princip, tak stejně tak postupujeme vůči Saudské Arábii, vůči Turecku. Zakazuje někdo teď lidem, aby obchodovali s Tureckem, aby jezdili do Turecka na dovolenou, přes to všechno, co se tam děje? – Buď chceme postupovat velmi důrazně, pak ale vůči všem, nebo jedeme selektivní politiku a to není správně.“

Martin Bursík diskusi uzavřel vzpomínkou na rok 2008, kdy byl Tibet uzavřen pro novináře i Červený kříž kvůli protestům na výročí nepokojů ve Lhase v roce 1988. „Západní demokracie se vyjadřovaly velmi kriticky, žádaly, aby Tibet byl otevřen, aby represe skončily. Já jsem tehdy byl ve vládě a ta jednomyslně přijala rezoluci, kde žádala o nastolení dialogu, aby čínská vláda mluvila s dalajlámou. Taková rezoluce potom prošla parlamentem – hlasoval pro ni i dnešní premiér Sobotka, pan Zaorálek a další. Došlo k jakési proměně, která mě velmi mrzí.“

Zlepšuje se skutečně situace v Číně? Přišla Česká republika v souvislosti s návštěvami dalajlámy o nějaké čínské investice? Poslechněte si celou diskusi Jeronýma Tejce (ČSSD) a Martina Bursíka (LES).