Jeroným Pražský byl spíš intelektuál než buřič, tvrdí historik

Jeroným Pražský

Jako by ho osud Jana Husa dostatečně nevaroval. Sám se vydal do Kostnice, utekl, byl zatčen, zřejmě mučen, zřekl se Husa, pak se koncilu postavil a skončil na hranici. Je to 600 let, co byl upálen mistr čtyř univerzit Jeroným Pražský, zastánce myšlenek Jana Viklefa, filozof, nekompromisní diskutér a inspirátor mnoha sporů a bouří.

„Jeroným podle mě nebyl kacíř, jak Hus i Jeroným se sami bránili, že kacíři nejsou,“ uvedl v pořadu Pro a proti evangelický farář Mikuláš Vymětal.

Ostatně sám Jeroným je autorem zaznamenaného výroku, že žádný pravý Čech nebyl nikdy kacířem.

„Byl to buřič povahou, velmi schopný slova, byl to člověk, který měl zálibu v bojích, v turnaji rytířů vzdělanosti, jak sám říkal,“ popsal povahové rysy Jeronýma duchovní.

I proto ho bavilo provokovat a vítězit, dodal Vymětal.


Vymětal: „Zatímco Hus se projevoval výhradně slovem, byl umírněný, jeho pódiem byla kazatelna, u Jeronýma to byla ulice a potom i akademická katedra. Byl vůdce studentů, někdy i vedl dav nebo se připletl, možná náhodou, k různým bitkám.“

Katolický historik Petr Bahník soudí, že na to, abychom o Jeronýmově kacířství vynesli jasný soud, máme málo pramenů.


Bahník. „Při srovnávání Jeronýma s Husem je třeba si uvědomit, že Jeroným nebyl na rozdíl od Husa knězem, ale byl profesorem fakulty artistické, tedy filozofické.“

„Spíš si myslím, že byl schizmatikem, než kacířem,“ tvrdí historik.

Tedy, nebyl v plné jednotě s církví, ale zase nezastával věroučné postoje, které by tehdejší církev mohla označit při čistém svědomí za kacířské.

„Byl to člověk, který se vyvíjel. Osobně si myslím, že byl spíše intelektuálem, než buřičem. Chtěl na sebe strhnout pozornost, ale jen aby mohl sdělit své poselství,“ upozornil historik.

Jeho hnacím motorem nebyl duch rozvratu. „Jeho snahou bylo prostě sdělit myšlenku očisty církve, myšlenku, která tehdy hýbala celu Evropou,“ konstatoval Petr Bahník.