Jen dobré zboží se chválí samo

Spíše je na místě filozofická otázka, zda-li je možné opravdu prodat staré, rezavé a dosluhující auto jako nejnovější model jen tím, že se mu udělá dobrá reklama. Podle materiálu prý Česká republika nyní disponuje obrazem nepříliš vyspělé postkomunistické země s levnou pracovní silou. Chce ale působit jako moderní stát Evropské unie, který má světovou úroveň služeb, bohatou historii a zajímavou současnost.

Každý se jistě může zamyslet nad tím, ke které charakteristice má současná Česká republika bez ohledu na jakékoli připravované kampaně blíž. Navíc zemi již sedmým rokem vládne v podstatě podobná vláda, jako materiál schválila, s dominantní rolí České strany sociálně demokratické. Stěží se proto tato vláda může vymlouvat, i když tak její ministři zhusta činí, na vlády předchozí, protože ty už ani tak dlouho nevládly. Připomeňme, že první svobodné zvolená porevoluční vláda České republiky měla dvouletý mandát a obě další vlády pod vedením Václava Klause se dožily dohromady úctyhodných pěti let.

Přitom prvním vládám je možné vyčítat ledacos, ale faktem je, že učinily velmi zásadní reformní kroky, které přivedly Českou republiku z fáze komunistické do fáze postkomunistické. O kvalitě těchto reforem je možné si myslet také leccos, ale provedeny byly. Ke konci vlády pravice se definitivně zadrhly, díky koaličním rozporům, ovšem za vlád levicových usnuly úplně. Pouze kosmetické úpravy přivodily sice nebývalou stabilitu, ve které se toho samo o sobě mohlo dost zdařit, ale za základní reformy, vedoucí k moderní společnosti, je možné považovat jen tzv. legislativní smršť, tedy přizpůsobení české legislativy Evropské unii. Jenže to samo o sobě nestačí, protože to nevychází ze samotné podstaty společnosti.

Čeká tak na svou reformu především systém veřejných financí, který evidentně nestačí deklarovaným cílům sociálního státu a téměř ve všech svých segmentech se fatálně zadlužuje. Čeká na svou reformu penzijní systém, zdravotnictví, ale s tím také celý systém státní administrativy, která je neefektivní a silná v oblastech, kde by se měla spíše poroučet, naopak slabá, kde by měla býti silná velmi, například v oblasti vymáhání práva.

S tím souvisí značná míra korupce, kterou se nepodařilo vymýtit přes všechny zmatené akce čistých rukou. Co se ostatně týče prezentace České republiky, úplně stačí zdánlivá marginálie. Pokud cizinec do ní přijede, samozřejmě nejčastěji do Prahy, která je leteckým uzlem, zpravidla první zkušeností, s níž se setká je, že je okraden pověstnými pražskými taxikáři. Ti se zjevně na cizince zaměřují, protože na české klienty, zejména ty, kteří si taxislužbu volají telefonem, si už netroufnou. Cizinci však nemají zkušenosti, ani s tím, která služba je seriozní a která ne, ani s telefonickou objednávkou, ani s běžnými cenami.

Přesvědčit se o tom mohla i německá poslankyně a dokonce samotný primátor Prahy díky reportáži novinářů. Selský rozum říká, že několik anonymních kontrol, po kterých by následovaly tvrdé peněžní tresty a zákazy činnosti by to spravilo. Patnáct let na to ale nestačilo. Je to sice jen drobnost, ale velmi vypovídající o mnoha dalších oblastech života České republiky.

Pokud tedy vláda schválí materiál, který má zlepšit český obraz a dokonce navrhuje zřídit pěkně znějící radu pro prezentaci, pak je to spíše námět pro román France Kafky. Jestli ovšem právě na jeho jméno nechce přitáhnout další cizince.

Prostě, i když je obchod často důležitější než výroba, řečeno s podnikateli, přece jen není možné prodat starý gramofon jako nejmodernější DVD přehrávač a jen dobré zboží se chválí samo.