Jemen jako příští bojiště proti AL Kajdě

Nyní se ukazuje, že vývoj věcí Obamu donutí k dalším krokům, které ho vzdálí od obrazu liberálního a holubičího prezidenta, kterého si část světového veřejného mínění vysnila. Zdá se, že Barack Obama pozvolna otevírá třetí frontu v boji proti Al Kajdě.

Jedním z nejviditelnějších bodů obratu byl vánoční atentát na letadlo z Evropy do Ameriky, který se naštěstí nepodařil. Vyšetřování nigerijského pachatele vedlo až k odhalení, že tento muž byl k útoku vycvičen v Jemenu, zemi, která je pro AL Kajdu jako dělaná. Nigerijec Umar Farúk Abdulmutallab strávil na jihu Arabského poloostrova několik měsíců, a byl mimo jiné pod vlivem radikálního duchovního Anvara al Avlakího. Jak se ukázalo, ve spojení s tímto duchovním byl i americký armádní psychiatr Nidal Málik Hasan, který na základně Fort Hood postřílel 13 svých kamarádů.

Teprve nyní si Amerika začala vzpomínat, že v roce 2000, ještě před jedenáctým zářím, jeden z vůbec největších teroristických útoků na americké občany byl atentát na vojenskou loď USS Cole, a to právě v jemenském Adenu. A tedy že jemenské bojiště možná jen nedopatřením a nebo na základě mylné úvahy vypadlo z radarového pole amerického protiteroristického boje.

Jak jsme se zmínili, Jemen je možné považovat za zemi pro Al Kajdu jako stvořenou. Je na tom mnoho pravdy. Jemen je rozsáhlá a hornatá země, kde je možná snadno najít úkryt- v tom je podobná třeba i Afghánistánu nebo severozápadní části Pákistánu, které jsou momentálně považovány za hlavní sílo AL Kajdy. Je tu ještě jedna podobnost - Jemen, podobně jako Afghánistán, nebo i Somálsko, patří k takzvaným selhávajícím státům, tedy zemím, jejichž vlády nejsou schopny spravovat většinu svého území, a nejsou schopny pracovat ve prospěch svých občanů. Tím otevírají dveře organizacím, jako je právě Al Kajda.

Jemen má ještě jednu výhodu. Leží na jihu Arabského poloostrova, a z islámského hlediska má tedy mnohem prominentnější postavení než třeba právě Afghánistán. Jak silná AL Kajda v Jemenu je, je ovšem ještě stále předmětem debat. Před sedmi lety, v roce 2003 utrpěla značné ztráty, zejména po zabití duchovního Sálima Sinana al Haretího při raketovém útoku. Pak se ale americká pozornost soustředila na Afghánistán, a zejména na Irák. Jemenští příslušníci Al Kajdy se začali opět vzpamatovávat, a jak je vidět na případu vánočního útoku, z Jemenu se znovu stala země extremismu zaslíbená.

Posledních několik týdnů jemenská vláda s finanční a zřejmě i informační podporou Spojených států útočí na výcvikové tábory AL kajdy, a údajně při náletech připravila o život desítky bojovníků. Podle skeptických hlasů však tyto útoky na věci nic nemění, a vláda v Sanaá nehodlá a ani neumí zcela změnit svůj postoj. Američané však zřejmě už dospěli k závěru, že je třeba zabránit upadnutí Jemenu do rukou Al Kajdy, a už v druhé půli loňského roku začali pracovat na plánu obnovy jemenské ekonomiky i státní správy, jež jsou obě v bídném stavu. Vždyť asi čtyřicet procent mužů nemá práci, a dvaadvacet milionů obyvatel ze během následující generace zdvojnásobí. Jak se vyjádřil časopis Foreign Affairs, hlavním dovozním artiklem Jemenu jsou uprchlíci a extremisté. K tomu však Washington rozhodl o zdvojnásobení vojenské podpory jemenské vlády, která v minulém roce obdržela pomoc ve výši asi 70-ti milionů dolarů, a konflikt tedy bude zřejmě eskalovat.

Jak jsme se již zmínili, o smyslu a efektivitě této pomoci panují debaty. Ty se týkají už jen schopnosti vlády jednat jinak než jak jednala dosud. Momentálně vláda čelí jak pokusů jihu Jemenu osamostatnit se, tak šíitskému povstání na severu, které hrozí přelít se i na území Saúdské Arábie. Sama vláda přitom používala radikálně sunitské bojůvky jako spojence při zvládání některých situací, a tak je otázkou, zda hlavním problémem je samotná Al Kajda, která čítá možná jen několik stovek osob, a nebo rozsáhlé podhoubí sunitského extremismu, který už získala příliš velkou moc.

Před prezidentem Obamou, mužem, který přišel, aby přinesl Americe mír, tedy stojí situace, na kterou bude zřejmě bude muset odpovědět rozšířením bojiště na další zemi. Už v těchto dnech řeší zcela konkrétní otázku. Na Guantánamu, jež mělo být uzavřeno k 22. lednu, zůstává ještě asi dvě stě vězňů, z čehož téměř polovina jsou Jemenci. Na útocích na americké cíle se přitom zřejmě podílela celá řadě těch, kdo byli z Guantánama v minulých letech propuštěni. Jednou z prvních obětí nové situace bude tedy plán na úplné odstranění jména Guantánamo z dějin války proti terorismu.