Jelcin ve zlaté kleci

Jak tedy podle Michaila Kasjanova Jelcinova politická výslužba začínala?

Rozhodně jinak než si představoval. Přepychová rezidence Gorky 9, kam se rodina Jelcinova přestěhovala, měla být místem, kde by se v decentním neoficiálním prostředí připravovala důležitá politická rozhodnutí, do nich by Boris Nikolajevič promítal své bohaté politické zkušenosti i své vize, které zřejmě hodlal skrze zdánlivě loajálního a svrchovaně oddaného Vladimira Putina realizovat. Přepočítal se. Jeho nástupce podobné iniciativy prvního ruského prezidenta, jemuž sám svým prvním dekretem v úřadě zajistil právní nedotknutelnost (což byl podle mnohých jeho hlavní úkol), rozhodně nevítal. Kasjanovovi jako premiérovi velmi rychle sdělil, že ministerské návštěvy u bývalé hlavy státu nejsou vhodné - už proto, že Boris Nikolajevič je vážně nemocen a že lékaři přílišný rozruch kolem Jelcina neradi vidí. Ministři toto prezidentovo doporučení brali tak, jak bráno být mělo - totiž jako rozkaz. K Jelcinovi proti už po pár měsících jezdili jen jeho dva poslední věrní: sám Kasjanov a také šéf kremelské administrativy Alexandr Vološin, ostatně poslední dva mohykáni, kteří z jelcinských dob ve vysokých úřadech ještě zůstali. Jelcin zůstal sám a jak se zdá, příliš se tomu nebránil. Zaprvé už při odchodu z aktivní politiky slíbil, že žádné kroky nového prezidenta nebude veřejně kritizovat, a zadruhé, jak prý Kasjanovovi sám přiznal, se při pohledu na to, v co se mění Rusko, jím osobně svěřené Putinovi, bojí o osud svých nejbližších.

Možná nejsmutnějším sdělením nové Kasjanovovy knihy je popis toho, jak si Boris Nikolajevič uvědomil, že se nejen on sám, ale i ti, kdo jsou s ním ještě v kontaktu, stali cílem systematického odposlechu. Jelcin proto Kasjanovovi doporučoval: Dělejte to jako já: "Kupte si co nejvíc levných mobilů, aby vám jich nebylo líto. Protože jakmile z některého jednou zavoláte, rovnou ho zahoďte." Věru smutný konec ruského národního vůdce, který svému národu jakožto politika 21. století zařídil zrovna Vladimira Putina. Ostatně - Jelcin v moderních ruských dějinách zůstane velikánem, který se dopustil mnoha chyb. Putin byl zřejmě tou vůbec největší. Což je taky základní kánon celé knihy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .