Jefim Fištejn: Umělé přerušení demokracie

29. červen 2022

Jak se dalo očekávat, rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států o neplatnosti půlstoletí starého precedenčního zákona o právu na umělé přerušení těhotenství vyvolalo vlnu společenské nevole a prohloubilo beztak již nepřeklenutelnou propast mezi pokrokářskou a konzervativní částí americké veřejnosti.

Demonstrace, pouliční násilí, pokusy obsadit budovy soudů a Kapitolů jednotlivých států federace byly viditelnými projevy společenského neklidu. Není divu, že oběma rivalizujícími stranami, tedy Demokratickou a Republikánskou, je rozsudek nejvyššího ústavního orgánu vnímán z hlediska jeho možného dopadu na tzv. mezivolby, které se budou konat zhruba za půl roku a slibují být osudové.

Čtěte také

K paradoxům sporu patří skutečnost, že stejní lidé, kteří v Kongresu označují vniknutí demonstrantů do Kapitolu 6. ledna 2021 za pokus o státní převrat, se na obdobné snahy dnes dívají mnohem vstřícněji. Někteří, jako třeba čelní demokratka Maxine Waters, se netají přáním zrušit Nejvyšší soud vůbec a apeluje na pokrokový lid: „Do pekla s takovým soudem! My sami ohlídáme, co je ústavní!“

Český tisk hojně píše o rozsudku jako o zákazu potratů, což je zjednodušení na pokraji fake news. Ve skutečnosti právní náhled na tento lékařský zákrok, který nikdy nebyl zakotven v ústavě jako lidské právo, se stává věcí jednotlivých států. Již dnes je jasné, že zhruba v polovině subjektů americké federace se nezmění zbla nic, ve druhé polovině může dojít k úpravám současného znění či k úplnému zákazu.

Adaptovat rozsudek k vlastním podmínkám

Americké veřejné mínění se v tomto ohledu přiklání spíše na stranu stoupenců práva na potrat: jejich tábor se odhaduje na 65 procent dotázaných. Ovšem ještě více Američanů, přes 80 procent, má za to, že zákon bezpodmínečně vyžaduje úpravu směrem ke zpřísnění podmínek.

Čtěte také

Staré znění umožňovalo provedení zákroku až do šesti měsíců věku plodu, což řadí zemi v této otázce k nejliberálnějším na světě. Některé demokraty řízené státy uvažovaly dokonce o možnosti usmrcovat donošené dítě i těsně po porodu, samozřejmě na přání matky.

Přestože Nejvyšší soud v odůvodnění rozsudku výslovně píše, že jeho „rozhodnutí neohrozí žádná skutečná lidská práva“, odpůrci nové úpravy okamžitě oznámili, že ústavní orgán hodlá vztáhnout zákaz na užívání antikoncepce nebo na stejnopohlavní či mezirasové sňatky. Kdysi seriózní a nyní bulvární deník The New York Times v redakčním komentáři již varoval veřejnost: „Představte si, že každý stát bude smět libovolně rozhodovat o tom, zda povolit nebo zakázat sňatky mezi černochy a bělochy! Najdou se takové, které to zakážou!“ (Ortografie originálu je zachována).

Jefim Fištejn

Tvrzení je o to kurióznější, že mezi devíti členy Nejvyššího soudu jsou jak Afroameričané, tak představitelé smíšených manželství.

Nyní každý stát federace bude muset adaptovat rozsudek k vlastním podmínkám a určit svůj vztah k problematice potratů. O správnosti přístupu, spíše než devět soudců, nakonec rozhodnou v podzimních volbách miliony voličů. 

Autor je publicista

autor: Jefim Fištejn
Spustit audio